Návštěvníky obory okouzlí unikátní kořeny památných buků (Mladá fronta DNES)

Na území přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy, která byla vyhlášena v roce 1999, objeví jak mohutné lípy, buky, jírovce, duby, javory či třeba jilmy, tak již tlející torza mohutných dřevin.
Díky tomu, že je správa obory nechává na místě, mohou lidé sledovat nepřetržitý přirozený vývoj území.
Navíc toto dřevo vykotlaných stromů v různých stadiích tlení poskytuje zázemí různým druhům vzácného hmyzu.
"Tyto druhy brouků mají celoevropský význam a v jiných lokalitách se vyskytují jen velmi zřídka," řekl oborník Milan Koutný.
Obora má rozlohu čtyři sta čtyřicet hektarů, z toho sedmdesát hektarů tvoří přírodní památku.
Jeden ze zdejších skvostů spatří lidé při výstupu po silnici na hrad.
Sedm památných stromů, buků, udiví nejen svou mohutností, ale i unikátním rozložitým kořenovým systémem s délkou jednotlivých kořenů až osm metrů. Buky, které v obvodu měří 290 až 465 centimetrů, mají stáří okolo dvou set let.
V oboře, kde se snoubí lesnictví, myslivost, kultura či historie s entomologií, mykologií a dalšími obory lidé, spatří i další unikátní stromy. Třeba vzrostlé jírovce. Ty mají však zkrácené vegetační období kvůli škůdci, klíněnce jírovcové.
"Larvičky vyžírají listovou tkáň, listy zhnědnou, zkoutí se, opadají," popsal příznaky napadení klíněnkou Milan Koutný a upozornil, že drobný motýlek velikosti mola napadá jen listy stromů, nikoli jejich další části.
Hukvaldští páni dali v letech 1730 až 1736 postavit kamennou oborní zeď, která oboru obepíná dodnes. Tehdy také osázeli hradní vrch, který byl ve 13. století v souvislosti se stavbou gotického hradu zřejmě totálně vylesněn, a zavedli zde chov daňků a muflonů.
Ty lidé v oboře často zahlédnou i dnes. Normované stavy zvěře čítají 140 kusů daňků, 120 muflonů a 25 divočáků.
"Všechny základní informace o oboře se lidé dozví na tabuli u vstupní brány," upozornil Milan Koutný.