Myslivci musí střílet i v Ústí (Mladá fronta DNES)

Ústí nad Labem
Lidé, kteří se chystají do lesů v okolí krajského města, by si měli velmi dobře rozmyslet, pro kterou část dne se rozhodnou. Procházky brzy ráno a po setmění by měli vynechat.
"V přilehlých lesích právě probíhá odstřel zvěře," upozorňují úředníci magistrátu obyvatele. Mohli by tu totiž zažít nepříjemné setkání nejen s divokým prasetem, ale také s lovci, kteří nyní tato zvířata střílejí. Varování trvá až do konce října, kdy by měl odlov skončit. "Především žádáme úplné vynechání návštěv lesa v brzkých ranních a pozdních večerních hodinách - do úplného rozednění a od soumraku, kdy se zvěř nejvíce pohybuje a kdy se též provádí její lov," píše se na městských webových stránkách.
K podobnému opatření nesahá radnice poprvé. V loňském roce se divoká prasata přemnožila natolik, že se nebála dojít si pro potravu až na ústecká sídliště. Magistrát proto tehdy povolil myslivcům odstřelovat zvěř dokonce přímo v ulicích města.
Letos prý není situace tak dramatická. Na lovce však mohou lidé narazit na Mariánské skále či v areálu Masarykovy nemocnice. Bezpečnost obyvatel ale není podle úředníků nijak ohrožena.

Loví zkušení myslivci
"Odlov divokých prasat na pečlivě vybraných místech na Mariánské skále a v areálu Masarykovy nemocnice provádějí zvláště vybraní zkušení myslivci po celý rok na základě speciálního povolení," vysvětlil Petr Šebek, referent státní správy myslivosti ústeckého magistrátu. Od dubna do července skolili myslivci právě na těchto místech celkem pět divokých prasat. Podle Šebka je to s ohledem na roční období běžný počet. V honitbách celého regionu bylo od dubna zastřeleno celkem 258 těchto zvířat.
Kterou část města nyní divočáci okupují nejvíce, nelze přesně určit. Zvěř totiž působí škody v okolí celého města.
"Ze zkušeností jsou černou zvěří nejvíce navštěvovanými místy zahrádkářské kolonie a jejich okolí, kde nacházejí dostatek potravy," upozornil Šebek.
Při nečekaném setkání s lesním štětináčem je nejdůležitější zachovat klid.
"Případ napadení není registrován. Výskyt prasat převážně v zahrádkářských koloniích a v okrajových částech města je poměrně častý, ale pokud se obyvatelé chovají přiměřeně klidně při setkání, černá zvěř pravidelně odbíhá pryč od člověka," řekl Šebek.
Období, kdy je pro člověka setkání s divočákem nejnebezpečnější, připadá na duben až srpen, kdy prasata odchovávají mladé. Matky své potomstvo srdnatě brání a v krajním případě mohou na člověka i zaútočit.
"Současně je však nutné sdělit, že před případným útokem dojde vždy ze strany bachyně ke hlasovému a vizuálnímu upozornění," podotkl Šebek. To, že zvíře člověka i v takovou chvíli napadne, je podle něj značně nepravděpodobné. Lidé by se také nikdy neměli dotýkat či přibližovat ke zdánlivě opuštěným mláďatům - i když se to nezdá, matka bývá většinou nablízku.
Místo, kde je mimo les setkání s divočákem nejpravděpodobnější, je kukuřičné pole. Divoká zvířata se však často stahují právě do blízkosti domů či zahrádkářských kolonií -mají zde bohatý přísun potravy.
"Zvěře, a to hlavně černé, je nadbytek, ale o přemnožení se zatím nedá mluvit. Důvodem zvýšených stavů je možnost snadného získání dostatečného množství potravy, především poblíž lidských obydlí. K přemnožení začíná podle posledních informací docházet v severní části litoměřického okresu," zmínil Šebek.
Selata a loňská mláďata divokých prasat se smějí lovit celoročně. "U ostatní zvěře končí období lovu převážně koncem kalendářního roku. V měsících srpen, září a říjen jsou relativně nejlepší světelné podmínky pro lov s ohledem na bezpečnost střelby, a proto v tomto období dochází k zintenzivnění lovu většiny druhů zvěře," uzavřel Šebek.