Zvěř ničí úrodu. Zemědělci přicházejí o miliony (Brněnský deník)

Jižní Morava
Zničená úroda a milionové škody způsobené zvěří, to je zlo, které jihomoravské zemědělce trápí každý rok. Kvůli přemnoženým srnkám a divokým prasatům přicházejí i letos o výsledek několikatýdenních prací.
Se zvěří, která se na jeho pozemek chodí doslova napást, bojuje i Petr Kříž v Tvarožné na Brněnsku. "Srnky mi sem přichází i za bílého dne a užírají saláty. Už jsem kolem pozemku dával plot a nastavil i plašiče. Nic nepomáhá. Už si nevím rady," říká zoufale Kříž. Letos ho zvěř připravila o několik tisíc korun.
Zemědělec, který saláty, vypěstované na dvouhektarovém pozemku, dodává do brněnských hotelů, podle vlastních slov už pro ochranu úrody před srnkami vyzkoušel všechno. "Metrové pletivo srnčí hravě přeskočí a elektronické plašiče, které zvěř odhánějí pípáním, fungovaly dva dny. Pak si zvěř zvykla," postěžoval si Kříž.
S místními myslivci podle něj není žádná domluva. "Nechtějí se podílet ani na nějakém řešení, ani úhradě škody," dodal pěstitel, podle kterého nezbývá než škodící zvířata střílet. Myslivecké sdružení v Tvarožné se však brání. "Podle zákona za škody na zemědělských pozemcích myslivci neodpovídají. Když není oplocený, taky se o něj nestaráme, protože se tam pěstuje zelenina," ohradil se člen místního spolku Miroslav Duda. Kříži vyčítá nedostatečnou snahu zvěř zastavit. "Má příliš nízký plůtek. Srny můžeme střílet až od září, ale nevidím v tom smysl," dodal myslivec.
Podle něj hlávka salátu, která je pro zvěř velmi přitažlivá, přiláká další, a odstřel současných kusů tak postrádá smysl. Škodám se podle jeho slov dá předejít jedině plotem. "Pokud pozemek dostatečně neohradí, nepůjde to nijak vyřešit," řekl Duda.
Podpořil ho i člen Českomoravské myslivecké jednoty Josef Hromas. "Pokud srny plot přeskočily, museli ho pěstitelé špatně postavit. Odstřel je těžká věc. Sdruženímá plán chovu a lovu a musí se podle něj řídit. Honit jen tak zvěř nemůžou," vysvětlil Hromas.
Vyšší oplocení, které by Petru Křížovi uchránilo živobytí, však není zdaleka jednoduché zařídit. "Dvoumetrový plot už je stavba, na kterou musím mít povolení. Což vůbec není snadné získat," oponuje pěstitel. Další problém vidí v podmínkách, které vyžaduje pěstování salátu. "Nemůžete ho pěstovat stále na stejném místě. Jenže pevný plot nepřesunete," dodal Kříž. Řešení situace je tak pro něj zatím v nedohlednu, stejně jako výdělek. "Z hotelů mi volají, kdy dodám další salát. Ten je teď z velké části okousaný a prodávat ho nemůžu," mrzí Kříže.
Není sám. Podobné potíže mají i jeho kolegové po celé jižní Moravě. V řádech milionů korun odhadují škody například zemědělci na Blanensku. "Vzhledem k délce pozemků a přilehlým lesům je nemožné zabránit, aby zvěř na pole nechodila. Srnčí je na mnoha místech přemnožené a způsobuje značné škody," uvedla Marcela Pokorná z blanenské agrární komory.
Jednoduché to nemají ani zemědělci z Vyškovska. Místním pěstitelům největší potíže dělají divoká prasata. "Máme rozryté louky tak, že traktoristé odmítají orat. Už nepěstujeme brambory, které jsou pro zvěř lákavé, ale obilí. I tak máme letos úrodu třetinovou," řekl ředitel Zemědělského družstva Vyškov Ladislav Ševčík.
Podle vyjádření Luďka Králíčka z Českomoravské myslivecké jednoty mohou za současný stav hlavně sami pěstitelé. "Vytvářejí pro zvěř nejlepší podmínky a ta se pak také více množí. Pěstují na příliš velkých pozemcích a poskytují zvěři úkryt a potravu," oponoval Králíček. Situace by se podle něj vyřešila rozčleněním pozemků. "Nechceme omezit velikost lánů. Ale šířka jedné plodiny by neměla přesáhnout sto metrů. Pak není problém zvěř případně odchytit," vysvětlil odborník.