Měsíc srpen v myslivosti (Krkonošský deník)

Po přejezdu kombajnu se pole poskytující dříve dostatek klidových a potravních možností rázem mění na "potravní poušť", bez zdroje pastvy, krytu i vody pro zvěř. Sláma je na kombajnu většinou ihned drcena a rozmetena na pole a krátce nato je provedena podmítka, která zapraví do půdy slámu a zlikviduje poslední zbytky možné pastvy pro zvěř.
Již v srpnu platí stará zásada: "Poslední snop z pole, první zrno do zásypů", tedy po žních je nutno začít s přikrmováním spárkaté přežvýkavé zvěře, protože ta má v tomto období přizpůsobený trávicí systém pro trávení škrobnatých zrnin. Letošní sklizeň obilnin bude dobrá a obilní zadiny pro zvěř bude dostatek.
Důležitá je však kontrola kvality krmiv. Obilí nesmí být vlhké (vlhkost do 14%) nebo zaplísněné, protože pak obsahuje i nebezpečné mykotoxiny, které zvěři následně způsobí závažné zdravotní problémy a způsobuje i poruchy plodnosti. Při kombajnové sklizni a sběru slámy dochází k velkým ztrátám na drobné zvěři.
Na tichých procházkách přírodou můžeme ještě začátkem srpna pozorovat končící srnčí říji, teritoriální chování srnců a jejich vzájemné potyčky. Po ukončení srnčí říje začíná lov silnějších trofejových srnců.

Doba lovu
Od 1. 8. začíná doba lovu zvěře vysoké, mufloní, jelena siky, dospělé zvěře černé nebo holuba hřivnáče. Od 16. 8. pak dále zvěře daňčí, siky Dybovského a všech našich husí. U jmenovaných druhů spárkaté zvěře se myslivci věnují výlučně průběrnému odstřelu samců I. věkové třídy a nevodících samic. Černá zvěř se zdržuje v kukuřičných lánech a je obtížně lovitelná. Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají zkoušky lovecké upotřebitelnosti pro lovecké psy. Myslivci do přírody vypouštějí odchované bažanty a koroptve a dále provádějí monitoring zdravotního stavu volně žijících ptáků, a případné odchylky či úhyny okamžitě hlásí veterinářům.
Při teplém počasí se často u divokých kachen na zabahněných rybnících vyskytuje botulismus, který způsobuje hromadné úhyny. Při suchém počasí musí myslivci doplňovat vodu do napajedel.
Na časněji sklizených polích probíhá orba a následné setí ozimé řepky. Pokud chceme z prázdninových procházek odcházet z přírody s poznáním, dosyta občerstveni rozmanitostí přírody, nechť nás na našich toulkách provází také ohleduplnost k volně žijící zvěři.

Bezpečnost především
Srpen je dobou dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno. Nejen s houbaři, ale i s turisty a cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět. Houbaření je vášeň, která nedá lidem spát a je nutné s tím počítat.

Včelařství
Květiny postupně odkvetly a med je odebírán především z medovice (sladký výměšek mšic), ale její sběr závisí na absenci výrazných srážek. V této době se líhnou tzv. zimní včely, které žijí 6-8 týdnů, tedy mnohem déle než letní.
Koncem srpna už musí být všechna včelstva zakrmena, protože jinak ustává jejich plodování a i z velice silných včelstev se může příští rok vytvořit včelstvo slabé. Nezakrmená včelstva mají rovněž větší pravděpodobnost vyloupení nebo naopak loupí a jsou agresivnější. Na úlech je nutno najít veškeré škvíry a rychle je opravit, aby se do úlů nedostaly myši nebo vosy. Česno se v srpnu musí zúžit, protože včely už tolik nelétají a více zůstávají v úle. Česno se zužuje rovněž proto, aby včely strážkyně mohly uhlídat celý úl od vyloupení. Toto období je také dobou pro léčení včelstev proti roztoči na včelách varroa destructor. Přeléčení koordinuje místní organizace Českého včelařského svazu.
Včelař odevzdává do laboratoře "spad" ze včelstev (opadu ze včelstva v plodišti úlu na podložku) a následně je mu sdělena intenzita napadení varoázou. Varroáza je onemocnění, které se v ČR vyskytuje stále ve větší míře, a proto je nutné v případě zjištění následně aplikovat léčivo.

Srpnové pranostiky z knihy Jaromíra Kovaříka Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře:
O sv. Bartoloměji zchladí jelen vodu. Na sv. Bartoloměje jelen prvně zapěje.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče. I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují a trvalé počasí. Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Stětí sv. Jana, přestávají již parna.