Další plemenný chov (Zemědělec)

Postupně se základní stádo, v němž působili berani linií Vřes a Vilém, rozrostlo až na současných pětadvacet bahnic. Z odchovaných jehňat bylo k dalšímu využití v plemenitbě prodáno čtyřiadvacet beránků a dvaapadesát jehniček.

Ovce vřesová, jejíž fylogenetický původ se odvozuje od muflona, patří k nejstarším německým plemenům ovcí. Byla vyšlechtěna v severovýchodním Německu, kde jsou v původní formě dosti rozšířené. Původní zbarvení rouna je stříbřité až tmavě šedé, hlava a končetiny jsou bez vlny porostlé černou srstí. Jehňata se rodí černá. Předností zmiňovaného odolného a nenáročného plemene je produkce kvalitního masa s chutí zvěřiny. U nás se tato ovce menšího tělesného rámce, u níž jsou obě pohlaví rohatá, řadí do skupiny zájmových plemen.
"Plemenná zvířata nám pomáhal vybírat George Palme z Úřadu pro zemědělství a výživu vMühldorfu. Díky tomu jsme do republiky dovezli opravdu kvalitní genetiku podtrženou beranem linie Vřes, který byl bavorským šampiónem. Někteří další chovatelé, kteří si z Německa dováželi toto plemeno ovcí individuálně, takové štěstí neměli. Hned na počátku musím říci, že naším cílem nebylo mít šlechtitelský chov. Původním záměrem bylo pro obhospodařované pastviny nalézt vhodný druh přežvýkavce, který by doplňoval a rozšířil již zavedený chov masného skotu a farmový chov daňků. A do tohoto konceptu ovce vřesová výborně zapadala. K myšlence, že bychom mohli založit šlechtitelský chov, nás přivedl až obrovský zájem chovatelů o plemenný materiál," uvedl Ing. Václav Pařízek, který má nad farmou zootechnický dozor.
Základním posláním šlechtitelského chovu je vytvářet prošlechtěná stáda s vynikajícími užitkovými vlastnostmi, stejně jako produkovat plemenný materiál pro ostatní šlechtitelské chovy nebo pro zemský chov.
Jednou ze základních podmínek pro uznávací řízení je chov minimálně deseti bahnic, zapojených do kontroly užitkovosti a dědičnosti po dobu nejméně tří let. Dále, aby všechna chovaná zvířata byla známého původu a odpovídajícího plemenného standardu a aby dosahovala nadprůměrných výsledků reprodukce a užitkovosti. Pravidlem je také zajišťování plemenitby v rámci uzavřeného obratu stáda, včetně vytvoření chovatelských podmínek podle platné veterinární legislativy.
Nedílnou součástí žádosti o uznání šlechtitelského chovu je veterinární osvědčení vydané krajskou veterinární správou. Dále rozbor stáda ovcí zpracovaný Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR (SCHOK) a doporučení uznávací komise složené ze zástupců příslušného chovatelského svazu, klubu chovatelů, pověřených organizací a krajské veterinární správy.

Charakteristika farmy
Farma Ing. Jiřího Řípy se rozkládá v mírně teplé klimatické oblasti asi 5 km východně od Dobříše. Z obhospodařovaných 65 ha zemědělské půdy je 58 ha pastvin, na zbývající výměře jsou louky.
Kromě vřesových ovcí zahrnuje chov zvířat za účelem produkce masa a plemenného materiálu ještě jedenáct kusů masného skotu (gallowayského plemeníka + deseti kříženek s aberdeen angusem), dále 31 daňků základního stáda a jelenů sika v počtu devíti kusů. Aby byl výčet úplný, tak k rekreačním účelům jsou na farmě ještě dva starokladrubští koně a shetlandský pony. Až na koně zvířata pobývají po celý rok na pastvinách, před nepřízní počasí jsou chráněna dřevěnými přístřešky. Jak již bylo naznačeno, krmná dávka je postavena na pastevní píci, v zimě se zvířatům předkládá kvalitní seno, senáž a jádro, respektive oves. Samozřejmou součástí krmné dávky je doplněk minerálů, vitamínů, včetně nezávadné napájecí vody. Pro snadnější manipulaci se stádem praktikují na farmě kontaktní přikrmování, k samotnému odchytu zvířat pak mají speciální fixační zařízení.
"Díky praktikované technologii máme v chovu dlouhověká zvířata. Například zakladatel chovu plemeník Vřes se dožil deseti let a z původních bahnic jich je ještě osm v chovu. Dokonce nejstarší, jedenáctiletá, má pod sebou jehně. Ve spolupráci s německými chovateli nadále pokračujeme, také druhý plemeník linie Vilém pochází z Bavorska. Právě v této části Německa je propracovaný systém prodeje zemědělských produktů přímo z farem. Tento způsob je ošetřen i legislativně a podporován ministerstvem zemědělství, které chovatelům přiděluje jakési známky kvality pro prodej z farmy. Jsou vydávány propagační materiály, pořádány kurzy pro farmáře a pravidelně organizovány prodejní trhy. Chovatelé ovcí mohou zpracovat maso ze svých zvířat na farmě ve schváleném zařízení a produkty potom prodávat přímo spotřebiteli," pokračoval Ing. Pařízek.

Uznávací řízení
Pro uznávací řízení šlechtitelského chovu ovce vřesové vMokrovratech byla radou plemenné knihy ustanovena komise ve složení Ing. Richard Konrád, prof. Ing. Ladislav Štolc, CSc., Taťáňa Jahodová a MVDr. Vlasta Linhartová.
"Zdravotní stav stáda ovcí vřesových z chovu Ing. Jiřího Řípy je bezproblémový. Prakticky od založení v chovu děláme jen povinnou prevenci a zdravotní zkoušky," konstatovala MVDr. Vlasta Linhartová, která má farmu pod dohledem. Stádo ovcí vřesových ze jmenované farmy je zapsáno v kontrole užitkovosti od roku 2002. Výsledky uvedené v tabulce 1 ukazují na velmi dobrou úroveň chovu. Z odchovaných jehňat bylo k dalšímu využití v plemenitbě prodáno 24 beránků (linie Vřes a Vilém) a dvaapadesát jehniček.
"Z dokladu o zdravotním stavu stáda vypracovaného krajskou veterinární správou a výsledků kontroly užitkovosti jednoznačně vyplývá, že mokrovratské stádo ovcí vřesových splňuje stanovená kritéria pro uznání šlechtitelského chovu. Oficiální vyhlášení proběhne u příležitosti konání ovčácké konference v Seči," oznámil na závěr předseda komise Ing. Richard Konrád.