Žně zahubí až polovinu mláďat zvěře (Brněnský deník)

Brněnsko
Ačkoli mají zemědělci ze zákona povinnost plašit před sklizní zvěř z polí a luk, mnozí z nich to nedělají. Podle odhadů myslivců tak zbytečně zahyne až polovina nověnarozenýchmláďat.
"Zemědělci plašení často zanedbají. Když pak třeba jede kombajn a v poli hnízdí bažanti, slepice sedí pevně na hnízdě, aby ho ochránila, a stroj ji i s vejci přejede," popsal každoroční ztráty člen správní rady myslivecké nadace Josef Hromas z Brna. "Jiná zvěř se přitiskne k zemi a stroj ji rozemele," dodal.
Největší nebezpečí hrozí mláďatům na jaře, když přijdou na svět. "Nejvážnější je to vždy při sečení jetele. Tehdy se mláďata rodí nejvíce. Pro takové zajíce a srnčí to v mnoha případech znamená smrt. Neplatí ovšem, že nyní v červenci zvířata pod koly strojů nehynou," posteskl si myslivecký hospodář Miroslav Hlásenský.
Podle něj by zvířata nemusela předčasně umírat, kdyby rolníci dodržovali zákon. Ten jim ukládá povinnost síct od středu pole, aby byla zvěř vytlačena do krajů a stihla se skrýt. "Vesměs se to ovšem neděje," podotkl Hlásenský.
Myslivecký zákon připomněl i tiskový mluvčí státní veterinární správy Josef Duben. "Svědomití a ohleduplní hospodáři dobře vědí, že při sklizni obilí i kosení luk je zapotřebí vyplašit ukrývající se volně žijící zvěř. A potom teprve vyjet na pole," uvedl Duben.

Psi nebo plašiče
Jednou z možností, jak se pokusit zamezit, aby mláďata skončila pod kombajny či traktory, je předešlá domluva zemědělců s myslivci. "Tři dny před žněmi či senosečí by měli farmáři oznámit patřičnému správci honitby, že se začne sklízet," sdělil zemědělec Petr Kříž. Myslivci pak přijdou se psy, pole nebo louku projdou a zvěř vyženou, případně vynosí. "Z šedesáti hektarů jetele jsme třeba kdysi vynesli i deset srnčat," vzpomněl si Hlásenský.
Bohužel zvěř se v lese dlouho nezdrží. "Účinnost je malá. Zvířata se velmi brzy vracejí zase nazpátek do polí," naznačil nevýhodu takového řešení předseda Zemědělského družstva Hrušovany u Brna František Hauzar.
Druhým možným řešením je používat při sklizni různé plašiče, například akustické nebo světelné. S těmi však také nejsou všichni spokojeni. "Používat rušiče, když jezdí kombajny, je neúčinné. Stroje dělají hrozný rámus a všechno přehluší," řekl Hauzar.
Nejúčinnější se tedy zdá metoda používaná v minulých letech. "Před žací lišty se přidělaly řetízky, které pak běžely vedle stroje ještě neposečeným pásem," popsal způsob Hlásenský.
Kolik zvířat se ročně stane obětí žní, nikdo jednoznačně nespočítal. "Přesné statistiky se nevedou, nikdo je nedělá. Přesto odhadujeme, že při pokosu přijde o život až polovina mladých srnců, zajíců a bažantů," vyjmenoval nejvíce zasahovanou zvěř myslivec Hromas. Jeho slova potvrdil i Jiří Holuša z odboru životního prostředí krajského úřadu.
Bažantů, zajíců a srnčat, kterým vezme život kotouč kombajnu, je však rok od roku méně. "Lze říci, že případů zvířat zraněných či zahubených při sečení pomalu ubývá," uvedl mluvčí veterinární správy Duben.
"Přesto jsem pro větší ohleduplnost zemědělců. Vzpomínám si, že když dřív hospodář našel v louce hnízdo, tak ho obsekal," připomněl dlouholetý myslivec Hlásenský.