Obora Obelisk dělá radost, ale i vadí (Břeclavský deník)

Podivín
František Fabičovic si před časem oplotil své pozemky. Ty tvoří oboru Obelisk, která se rozkládá na pětisethektarové ploše. Podnikatel léta usiloval o oficiální vyhlášení obory. Povedlo se mu to po sedmi letech. Za tuto dobu čelil kritice některých lidí, včetně ochránců přírody, jímž se nelíbí spousta věcí. Myslivci říkají, že vybudovaný plot narušil migraci vysoké a černé zvěře, ochranáři zase argumentují, že jsou opomíjeni.
"Před sedmi lety podal poprvé pan Fabičovic žádost o vyhlášení obory. To se uskutečnilo až letos. Po celou dobu to bojkotovali a blokovali tihle rádoby ochránci přírody. Jsou poražení. Dosáhli jediného - jen to časově oddálili," uvedl Otakar Pražák, který dělá majiteli obory Obelisk poradce v záležitostech myslivosti.
Hospodaření v oboře podle něj funguje, jak má. "Vznikly tady nové vodní plochy. Vše, co se v oboře děje, protože jsme v památkové zóně Lednickovaltického areálu, vzniká podle zpracované odborné studie. Tu památkáři oponovali a byla přijata. Úpravy, které se tady dějí, ať už jde o obnovu historických cest, alejí či skladbu kultur pozemku, jsou podle této studie," podotkl Pražák.
Vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška ale namítá, že se zapomnělo na ochranu přírody. "Ta je zastoupena naším i krajským úřadem. Chybí šetření, zda v oboře nedochází k ohrožení zvláště chráněných živočichů a rostlin," poznamenal Matuška.
Nelíbí se mu ani, že úřad, který zastupuje, nebyl účastníkem při schvalování obory. Výsledkem je dva měsíce trvající dopisová válka s Městským úřadem Břeclav. "Marně žádáme městský úřad, aby nám postoupil konečné rozhodnutí. Odmítají ho vydat," postěžoval si Matuška.
"Nějakou žádost podali. Požádali jsme o vysvětlení, k jakému účelu rozhodnutí chtějí. Obrátíme se na právní oddělení, aby řeklo, zda ho můžeme poskytnout," vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice Vilém Vyhnálek. Velké emoce vyvolává oplocená obora Obelisk také v řadách rakvických myslivců. Předseda místního sdružení Zdeněk Klíma říká, že si tam podnikatel zkrátka postavil velkou zahradu, kterou má pro své kratochvíle. "Přitom to narušilo migraci vysoké a černé zvěře," uvedl.
Pražák namítá, že kromě nových vodních ploch se za poslední čtyři roky podařilo zalučnit asi padesát hektarů polí a vysadit zhruba čtyřicet hektarů nového lesa. "Někteří tvrdí, že je tady příliš mnoho zvěře a les je sežraný, což je špatné vůči přírodě. Tak to není," zdůraznil Pražák. Dodal, že v oboře žije přibližně padesát jelenů, čtyřicet daňků, asi osmdesát srnčí zvěře a stejný počet divokých prasat.
Lidé, kteří se léta snaží dosáhnout odstranění bezmála deset kilometrů dlouhého plotu, který soukromé území obepíná, podle něj ani nejsou místní. "Jsou to městští lidé z Brna a jižních Čech. V krajině vidí kus romantiky. Přijedou sem jednou dvakrát do roka, zjistí, že je tady plot a někdo jako by si dělal, co chce. Ale on si až zas tak co chce, nedělá," dodal Pražák.