V Černém lese byly viděny další dvě lišky trpící svrabem (Žďárský deník)

"Zvýšili jsme sice kontroly v této lokalitě, já osobně jsem tam byl v poslední době již dvakrát, ale prozatím bez výsledku. Věříme však, že se to změní, až budou posekané všechny louky v blízkosti Černého lesa," vyjádřil se Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.

Vysekané louky
Vysoká tráva totiž myslivcům znesnadňuje pozorování zvěře, navíc pokud jsou louky posekané, lišky do těchto míst často chodí sbírat uhynulý hmyz a další živočichy. Myslivci je potom mohou snadněji zpozorovat a poté také zastřelit. "V Černém lese nyní víme o minimálně dalších dvou liškách, které prašivinou neboli svrabem trpí," říká Oldřich Sedlář.
Lidé podle něj doporučení, které bylo nedávno vydáno, respektují a do lesní lokality v blízkosti Zelené hory se svými psy nechodí tolik jako dříve. "Nikoho jsem tam během svých pochůzek nepotkal. Ostatně je to především v jejich vlastním zájmu. Pokud totiž pes prašivinu chytne, je to velmi nepříjemné," dodal Oldřich Sedlář.
Prašivinu neboli svrab přenáší parazit s názvem zákožka svrabová. Psovi nebo i jinému zvířeti k nákaze stačí, aby očichal okolí nory, ve které nakažená liška přebývala, nebo kmen, o nějž se otřela. Nemocnému zvířeti poté vypadá srst, na pokožce se vytvoří svědící strupy a tvor může navíc ohluchnout či oslepnout.
Zatímco lesní zvěř trpící svrabem obvykle nepřežije zimu, u psů lze při včasném zjištění nemoci prašivinu vyléčit. Choroba je přenosná také na člověka, u něj se však projevuje "pouze" zarudnutím a svěděním kůže, které později samovolně odezní, je-li ovšem zamezeno dalšímu kontaktu s nakaženým zvířetem.