Konec vztekliny jednou dávkou (Lidové noviny)

Nová vakcína by mohla přinést výrazné zjednodušení boje se známou nemocí, která dnes zabíjí především ve třetím světě.
Virem vztekliny se lidé nejčastěji infikují při pokousání nemocným psem. V tom okamžiku propuká bitva o čas. Člověk musí co nejrychleji dostat první injekci vakcíny. Během následujícího měsíce absolvuje další čtyři očkování. Pro většinu obyvatel třetího světa, kteří jsou vzteklinou nejvíce ohroženi, je to nesplnitelná podmínka. Není jednoduché zajistit v ohrožených oblastech dostatečný počet dávek vakcíny. Očkovací kúra navíc sice chrání přes další nákazou, ale je velmi drahá.
Současné vakcíny proti vzteklině jsou vyráběny z inaktivovaného viru, který se nemůže v organismu dále množit. Díky tomu je vakcína bezpečná. Nehrozí, že virus očkovací látky sám vyvolá vzteklinu. Na druhé straně je však odezva imunitního systému na inaktivovaný virus slabší. I proto musí nakažení dostat vakcínu opakovaně.
Tým amerických virologů a imunologů vedený Bernhardem Dietzscholdem z filadelfské Univerzity Thomase Jeffersona si předsevzal vyrobit vakcínu, jež bude obsahovat živý virus a u očkovaného rychle navodí dostatečně silnou imunitní odpověď. Zároveň by si měla tato "živá" vakcína udržet bezpečnost očkovacích látek z inaktivovaných virů. Slibné výsledky Dietzscholdova týmu zveřejnil vědecký časopis PNAS.
Vir s pozměněným pravopisem K dosažení ambiciózního cíle vědci došli úpravou jedné z bílkovin, které se nacházejí na povrchu virů vztekliny. Bílkovina silně dráždí imunitní systém. Virus jí však obsahuje zanedbatelné množství, a výsledná odezva imunitní obrany proto nestojí za řeč. Dietzschold mnohonásobně zvýšil produkci "dráždivé" bílkoviny tím, že metodami genového inženýrství zmnožil v dědičné informaci viru příslušný gen.
Takový virus by nebyl pro potřeby očkování bezpečný, protože dráždivá bílkovina má silné toxické účinky. Vědci proto pozměnili ve zmnožených genech dvě písmena genetické abecedy. Toxicita bílkoviny tím klesla, ale její schopnost dráždit imunitní systém se nezměnila. Bezpečnost upraveného viru prověřil Dietzschold tak, že jej vpíchl do mozku laboratorních myší. Obyčejný virus vztekliny myši spolehlivě zabije. Upravený virus neublížil ani pětidenním mláďatům. Vlastní účinek vakcíny sledovali vědci u myší nakažených smrtícím virem vztekliny. Očkovací látka nákazu zlikvidovala, i když byly myši očkovány až tři dny po infekci.
"V současnosti musíme zahájit očkování člověka do 20 hodin po nákaze," přiblížil přednosti nové vakcíny Dietzschold v rozhovoru pro prestižní vědecký týdeník Nature. "V našich pokusech jsme ukázali, že nová vakcína zabírá i u myší, u kterých se již projevily první příznaky vztekliny."
Neonemocněla ani žádná z myší, které vědci očkovali a o tři týdny později nakazili smrticím virem vztekliny. Znamená to, že novou vakcínu bude možné využít pro ochranné očkování domácích psů i divoce žijících zvířat (např. lišek). Odborníci doufají, že s novou vakcínou zvládnou i preventivní očkovací kampaně chránící před vzteklinou především děti v rozvojových zemích. Ty jsou nejčastějšími oběťmi této choroby.
"Jestli je opravdu tak bezpečná, jak doufáme, bude jediná injekce chránit před vzteklinou na celý život," slibuje člen výzkumného týmu Craig Hooper.
Podle mnohých expertů rozhodne o dalším osudu vakcíny právě její bezpečnost. Obávají se především razantní imunitní odpovědi po podání vakcíny lidem, kterým již virus vztekliny pronikl do mozku. Reakce na vakcínu by mohla poškodit nervový systém a očkovaného v krajním případě i zabít.