Český Archimédes - lesmistr a vynálezce K. Gangloff se narodil před dvěma sty lety(Benešovský deník)

V letošním roce byla dvě výročí, vztahující se k jedné osobnosti, bohužel zcela zasunuté do stínu zapomnění.
 Týkají se českého vynálezce přístrojů pro zeměměřičství a strojů na zpracování dřevní hmoty v první polovině 19. století, významného lesního hospodáře Ing. Karla Gangloffa (1809-1879). Povoláním knížecí lesmistr a správce arcibiskupských velkostatků, duší objevitel, který svým významem přesáhl lokální úroveň a šíře jeho zájmů byla vpravdě renesanční. Historie mu zejména pro jeho matematické nadání přisoudila přízvisko „český Archimédés”. Karel Ganloff podporoval nejen rozvoj geodézie, ale také hutnictví a dřevoprůmyslu (pilařství).

Karel Daniel Gangloff se narodil před 200 lety v roce 1809 v Praze jako jedno z dvojčat v rodině arcibiskupského hofmistra. Po studiích na pražské polytechnice získával odborné znalosti jako lesník v Rokytnici, lesní měřič a kreslič v Rožmitále pod Třemšínem, polesný Pelhřimovska, vedoucí taxačního oddělení lesů pražského arcibiskupství a posléze od roku 1864 jako lesmistr v milovaném Rožmitálsku. Zemřel před 130 lety v roce 1879 a je pohřben ve Starém Rožmitále. Dodnes nedoceněný vynálezce zkonstruoval planimetr založený na principu přeměny mnohaúhelníkových obrazů až na trojúhelníky o stejné ploše při konstantní výšce a měřené základně, přístroj na redukci délek měřených po svahu, dendrometr k měření průměru kmenů stromů s výškoměrem, různé krychlící pomůcky. Sestrojil arkograf - hranolový bubínek s možností natáčení zrcátek. Ten se používal k vytyčování kružnicových oblouků a je uložen v pražském muzeu. Roku 1856 získal patent na stroj pro výrobu šindelů („šindelku”), který měl velký úspěch na světových výstavách i v zámoří. V roce 1875 zkonstruoval stroj na výrobu zápalkových dřívek s kapacitou přes jeden milion kusů za hodinu, o dva roky později přišel s kruhovým strojem na výrobu tužkových dřívek a se strojem na výrobu floků do bot. Sestrojil kapesní aneroid, model větrného mlýna a větrný regulační motor.

 Uplatňoval i vlastní způsob hroudové sadby, klučku k dobývání pařezů, kulobrokovnici a jelení vábnici vyrobenou z jeleního hrtanu.

Snad nejvýstižnějším svědkem jeho nejplodnějšího životního období je brdská krajina v okolí Třemšína.

 Zdokonaluje zde tehdy lesy po všech stránkách, odstraňuje následky různých přírodních kalamit, stará se o chov lovné zvěře, buduje nové cesty, obrací toky pramenů k rožmitálské kotlině, kde vodu potřebují železářské podniky pod jeho vedením.

Blízko pod Třemšínem, při cestě do Hutí, se nachází kovový litinový kříž, vzhledem imitující provazem svázané bukové větve.

 Takzvaný Gangloffův kříž byl odlit v arcibiskupských železárnách a umístěn zde roku 1870.