Sedm návrhů poslance Evžena Snítilého (Pelhřimovský deník)

Vážení přátelé,
je nám líto, že Vás musíme upozorňovat na to, co se právě teď děje v Parlamentu. Doufejme, že vše pro ochranu přírody dobře dopadne a že nám v boji proti lidské hlouposti pomůžete i Vy!

Sedm návrhů poslance Snítilého:

1. Návrh vyjmout jedince odchované v lidské péči ze zákonné ochrany
V současnosti se v naší přírodě běžně setkáváme s chráněnými živočichy, kteří se narodili v zajetí a do přírody byli vypuštěni po náležité přípravě většinou v rámci záchranných programů na posilování přirozených populací. V terénu prakticky není možné tyto živočichy odlišit od těch, kteří se již v přírodě narodili.
Přesto by ti první podle návrhu Snítilého, ČMMJ a dalších nebyli zákonem chránění! Nejen, že by se zcela popřela smysluplnost probíhajících záchranných programů (na některých se mimochodem myslivci významně podílí -např. posilování populace koroptví či tetřeva), ale vzhledem ke zmíněné nerozlišitelnosti by došlo k přímému ohrožení původních populací.
A nejde jen o zvěř, jak se asi navrhovatelé domnívají, jde také o raky, perlorodky, ryby či některé druhy čmeláků.
Mimochodem, na webu: http ://www.makov.cz/kamera.h tml můžete (ve dne) v přímém přenosu sledovat, jak se dvěma trvale handicapovaným chráněným (protože v přírodě narozeným) čápům narodí pět čápat, která by podle pana poslance Snítilého a spol. chráněna být neměla, přestože se na podzim na rozdíl od svých rodičů plnohodnotným způsobem zapojí do jihočeské čapí populace.
Tímto návrhem paradoxně dochází i k vyjmutí z kompetence zákona u nepůvodních druhů živočichů odchovaných v zajetí. To by mohlo vést třeba i k legálnímu vypouštění piraní do našich vod či chřestýšů do našich honiteb.

2. Návrh umožnit "obejít" záchrannou stanici při nálezu a péči o handicapovaného živočicha
Navrhovatelům ustanovení záchranných stanic pro handicapované živočichy, které se do zákona dostalo při minulé novele, zjevně překáží!
Toto ustanovení pomohlo odlišit zařízení, která se skutečně kvalitně zabývají zachraňováním celého spektra handicapovaných živočichů, od subjektů, které neprůhledným a nekontrolovatelným způsobem získávají z přírody vybrané druhy živočichů - zejména jde o mláďata sokolnicky zajímavých dravců. Provozovatelé skutečných záchranných stanic na sebe novelou tohoto zákona dobrovolně vzali velké břemeno povinností spojených se splněním podmínek MŽP pro povolení stanice.
Navrhovatelé se tomu všemu chtějí vyhnout a vrátit stav chaosu a neprůhlednosti, který tu byl před přijetím zmíněné novely zákona.

3. Ochrana silně a kriticky ohrožených rostlin jen po předchozím informování orgánem ochrany přírody
Navrhovatelé (těžko uvěřit tomu, že jde o myslivce a rybáře!) chtějí, aby orgán ochrany přírody předem nějak upozornil vlastníka pozemku na výskyt každé silně či kriticky ohrožené rostliny rostoucí v kultuře (kulturou se rozumí nejenom oseté pole, ale i sad, louka či les).
Dokud toto neučiní, sebevzácnější rostlina nepodléhá zákonné ochraně.
Přijetí tohoto návrhu by samozřejmě znamenalo obrovský nárůst byrokracie. Navíc jeho autoři jaksi nepočítají s tím, že se vlastník pozemku může změnit.
To by měl orgán ochrany přírody hlídat i každou změnu vlastníka nebo by snad výskyt chráněné rostliny byl zaznamenán v katastru nemovitostí?

4. "Prevence závažných škod na zvěři a rybách" důvodem pro povolení výjimky k likvidaci chráněných živočichů
Dle navrhovatelů by mělo být zákonným důvodem k udělení výjimky k odstřelu třeba rysa či vydry to, že "nadměrně" žerou srnky či ryby!
Lze chápat, že důvodem k udělení výjimky k likvidaci je "nepřirozené" chování šelmy úzce se specializující na hospodářská zvířata.
Nicméně, pokud predátor jen konzumuje svoji přirozenou potravu (i když často se vyskytující v nepřirozeném množství), těžko to může být důvodem k jeho odstřelu.
I když v případě kormoránů, kteří by vzhledem k nárůstu populace zřejmě neměli požívat status zvláštní ochrany, se tak nyní děje a výjimky k jejich odstřelu krajské úřady po posouzení místních specifik běžně vydávají.

5. Umožnit vypouštět uměle odchované živočichy a vysazovat vypěstované rostliny chráněných druhů bez ohledu na stav populací ve volné přírodě
Vypouštění uměle odchovaných živočichů (vysazování vypěstovaných rostlin) je vždy z hlediska ochrany druhu tím nejkrajnějším řešením a přináší mnohá rizika.
Mělo by se k němu přistupovat zcela výjimečně jen tam, kde druh již vyhynul či jeho populace vymírá.
Vždy jen tehdy, pokud jsou známé příčiny současného kritického stavu druhu v přírodě a vazby, které daný druh mána své okolí.
Přijetí uvedeného návrhu by umožnilo nijak nezkoumat prostředí, do kterého odchované jedince v libovolném množství vypouštíme.
To by ve výsledku velmi pravděpodobně vedlo k rozvrácení stávajících populací a to nejen druhů vypouštěných ale celého, byť třeba umělého ekosystému.
Chtějí snad navrhovatelé, aby mohli chovatelé vyder odchovaná zvířata volně v libovolném množství vypouštět v kterémkoliv místě republiky?

6. Jeskyně - předmět vlastnictví
Pokud je s podivem, že myslivci a rybáři věnují tolik úsilí problematice ochrany rostlin, viz bod 3, pak je ještě nepochopitelnější, že chtějí odstranit stávající zákonné ustanovení, dle kterého jeskyně, coby podzemní prostory nemohou mít vlastníky.
Že by pan poslanec Snítilý chtěl následně zprivatizovat naše jeskyně a věnovat se v nich odchovu jeskynních medvědů či světloplachých sumečků?

7. Nebude-li dle tohoto návrhu AOPK správním úřadem, vznikne chaos v kompetencích
Novela zákona na ochranu přírody a krajiny po několikaleté přípravě řady odborníků a složitém projednávání mezi ministerstvy ustanovuje Agenturu ochrany přírody a krajiny sdružující již dnes správy CHKO coby orgán ochrany přírody a převádí na ni z ústředních orgánů řadu kompetencí. Uvedený návrh pana poslance a jeho kolegů AOPK ze seznamu orgánů OP opět vyškrtává, ale zapomíná už na převedení kompetencí zpět či jinam. Vdůsledku toho by se například národní kategorie chráněných území dostaly do kompetencí "trojkových" obcí.
Podobných nepromyšleností a chyb by vznikla schválením pozměňovacích návrhů poslance Snítilého řada.