Pro Potštejnské je myslivost droga, která neškodí (Rychnovský deník)

Myslivost je i droga, která neškodí, za kterou se nezavírá. Droga, kterou člověk potřebuje k tomu,aby si uvědomil,kdo jsme, kam patříme a jak malé jsou i ty největší vynálezy lidstva proti kouzlu, kráse a dokonalosti přírody. Nevěříte? Přesvědčte se.
V mlhách zahalené rybníky Pila a Návesník, malebná mozaika polí a lesíků na Skřibech, Brné, Pod Velešovem a Kozincem, rozkvetlé louky, koryto Divoké Orlice lemované strmými stráněmi s více než stoletými porosty, to je jen zkrácený výčet rozmanitostí naší honitby, která je zároveň ukázkou bohatství naší květeny a zvířeny. Myslivecké sdružení Velešov v současné době myslivecky hospodaří v honitbě Potštejn, Záměl na 1245 ha polí, luk a lesů. Máme 17 členů a snažíme se být jak po stránce myslivosti a ochrany přírody, tak pořádáním kulturních akcí společensky prospěšní. V této honitbě se vyskytuje zvěř srnčí, jejíž stavy jsou příznivé, zvěř mufloní a zvěř černá (divoká prasata). Z drobné užitkové zvěře se vyskytuje zajíc, bažant a koroptev v poměrně velmi malém množství, přestože tato zvěř není dlouhodobě v naší honitbě lovena. Ročně vysazujeme 150 kachen březňaček na rybník Pila a Návesník. Kachny s příchodem mrazů odtáhnou na jih, ale část kachen se přemístí na dosud nezamrzlou hladinu řeky, kde jich v posledních letech čím dál více přezimuje. Bývají po celou zimu atrakcí pro obyvatele, hlavně děti. Břeh řeky je pravidelným cílem rodinných vycházek s taškami plnými dobrot umísťovaných pod námi zřízený zásyp či přímo kachnám, které jsou za to vděčné. Neváhají se vykolébat po strmém břehu vstříc přicházejícím dobrodincům. Život zvěře není jen bezstarostná idylka jako namlouvání, plození potomků, hravé zápasení mláďat, radostné švitoření, ale má i svou druhou, tragičtější stránku, která se však odehrává beze svědků, hlavně v zimním období. Tím spíše bychom měli cítit se všemi tvory, kteří kolem nás žijí, snažit se jim podle svých možností pomáhat a jejich často těžký život všemožně ulehčovat. Za tímto účelem se každý rok snažíme odchovat drobnou užitkovou zvěř, kterou posléze vypouštíme do volné přírody, abychom i my, jako naši dědové a otcové, zachovali přírodní bohatství pro naše potomky.