Začne sklizeň pícnin, pro zvířata je to boj o přežití (Žďárský deník)

Žďársko
Přibližně tisíc kusů srnčat a několikanásobně vyšší počet zajíců a dalších živočichů nechtěně usmrtí každý rok zemědělské stroje na Žďársku. Stává se to při jarní sklizni zelených pícnin na senáž a siláž.
Je již otázkou pouze několika dnů či týdnů, kdy do polí vyjedou traktory s rotačkami a sklízecími stroji a zrovna v toto kritické období se většině živočichů rodí mláďata.
"Samice vyhledávají skrytá místa, kam by bezpečně porodila svá mláďata. A těmito místy ve většině případů bývají právě vzrostlé porosty travin a jetelů. Do těchto pomyslně bezpečných krytů pak najede sklizňová technika se svými smrtícími důsledky," konstatoval jednatel okresního mysliveckého spolku Oldřich Sedlář.
Zejména práce v noci je pro živočichy šokující, protože jsou oslněni reflektory a dezorientováni běhají pod kola strojů.
Aby hospodáři zabránili větším škodám na zvěři při sklizni, mají včas informovat myslivce o práci v nočních hodinách, o kosení pícnin či použití chemických přípravků na ochranu rostlin. Řidiči sekaček pak musejí při své činnosti používat účinné plašiče. "Zemědělci a myslivci mají spolupracovat, ačkoliv k úhynu živočichů i tak může dojít. Ne vždy se prostě před sklizní v oblasti podaří vyhnat všechnu zvěř," uvedl Ladislav Holeš z odboru životního prostředí ve Žďáře nad Sázavou.

Záchrana je možná
Pokud myslivci dostanou od zemědělců informace o sklizni včas, mohou vyhnat zvěř z luk s pomocí loveckých psů a nalezená srnčata pak přemístí v chomáči trávy do bezpečí. Podle zkušeností dalšího odborníka na životní prostředí Jiřího Ročňáka lze tímto způsobem zachránit deset až patnáct srnčat na jedné honitbě.
"To je nezanedbatelné číslo ve srovnání s tím, když roční odstřel třeba činí osm kusů," řekl Ročňák.
Mladé zvířecí rodinky ovšem nemají klid ani od náhodných kolemjdoucích. Sady a louky budu plné mláďat spárkaté i drobné zvěře. Lidé by v jarním období měli být při vycházkách obezřetní a pozorní.
"Hlavně majitelé psů by své čtyřnohé miláčky neměli nechávat v přírodě volně pobíhat," apeloval na veřejnost nimrod Karel Blahušek. A děti, které při vycházkách do lesa a polí přijdou do styku s mláďaty zvěře, se jich nesmí dotýkat.
Najdou-li na lesní pasece opuštěné srnče, které se ozývá pískáním, protože má hlad a volá svoji matku-srnu, neměly by se tím nechat znepokojit. "Srna je nedaleko, ale lidský pach ji nedovolí, aby k srnčeti přišla. Děti i dospělí by se měli v takovém případě od mláděte vzdálit," vysvětlil Blahušek.

***
Co říká zákon Zákon o myslivosti ukládá: K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni: a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků potřebná opatření k záchraně zvěře. Neplnění těchto zákonných opatření je zákonem sankcionováno a to pokutou až do výše 40 tisíc korun.