Život s rysem, jeleny a podnikáním (Haló magazín)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Josef a Ivana Zwesperovi jsou vášnivými milovníky přírody, lesa a zvěře, a tak byla jen otázka času, kdy si splní sen a přivezou ke svému domu na okraji lesa, který měl být původně jen jakousi rekreační oázou, prvního zvířecího obyvatele. >Když člověk podniká, zvláště v dnešní krizí postižené době, potřebuje určitou míru uklidnění, vypnout a pochopitelně každý to hledá v něčem jiném. Někdo při golfu, jiný při bowlingu, no a my jsme se dali na obornictví,« s úsměvem říká sympatický Pepa. >Na prvního jelena jsme se moc těšili. Přivezli jsme ho uspaného v přepravním boxu, a když se probral, všechny nás udivoval svou ladností, elegancí a krásou. Obůrku jsme měli obehnanou kvalitním dvouapůlmetrovým plotem, navožené krmení, no paráda. Jelen se plavně prošel kolem naší ohrady, podíval se na nás, jako by říkal, co že jsme si to na něj vymysleli, a pak bez jakékoliv námahy a prakticky z místa oplocení přeskočil a zmizel v lese. Byli jsme jako opaření, ale už se nedalo nic dělat,« vzpomíná pan Zwesper.
Následovalo tedy urychlené zvýšení oplocení na více než tři metry, ale tato investice se rozhodně vyplatila. Dnes žije v oboře přibližně padesátka jelenů a daňků, paní Ivana má nejraději laň Andělku i statného Huberta, kterého přivezli z Rakouska. Paní domu je vůbec hlavním rodinným oborníkem, neboť se o zvířata stará prakticky celodenně. Naplánovala také na letošní rok rozšíření areálu. Obora má příznivou polohu s rybníkem, vysoce kvalitní infrastrukturou, ale chyběl jí rozsáhlejší kryt pro zvěř, čehož bude dosaženo právě rozšířením do další lokality s částečně zalesněnou a členitou strání.
Splněný sen
Daňci a jeleni, na které se k manželům Zwesperovým chodí dívat školáci, milovníci přírody, ale třeba i turisté a cykloturisté, jsou sice nesmírně krásní, ale svým způsobem běžní. V domě však žije ještě jedno zvíře, s jakým se jen tak nesetkáte a ve volné přírodě už vůbec ne. Je to rys karakal! Překrásná kočkovitá šelma, poněkud barvou i velikostí odlišná od našeho ostrovida, částečně exotická, ale nicméně fascinující. >Vždy jsem si přála mít nějakou velkou kočičku, až se mi Džaspiho podařilo sehnat na inzerát. On již měl samozřejmě poněkud utlumené divoké pudy, protože byl odkojen uměle, ale i tak je to stále predátor. Ven však může jen na vodítku, případně je ve své kleci, doma se ale pohybuje zcela volně a bez problémů. Nejraději je, když se mnou může spát v posteli, nebo se s námi jen tak kočkovat,« s úsměvem říká Ivana.
Chtěl jsem si jej vyfotografovat, ale on se nejdříve poněkud zdráhal a schoval se za sedací soupravou. Pak se však ukázal jako pravý manekýn. Dokonce se prošel i po konferenčním stolku mezi zákusky. Pohrál si jen se >svými«. Sáhnout na něj jsem se ovšem neodvážil.
Kromě dvou odrostlých ratolestí jsou v domě u Zwesperových >na bytě« ještě dva živočichové. Překrásný ridgback a zelený leguán.
Myslivecké manželství
Manželé Zwesperovi podnikají v oblasti výroby přesných plastových dílů a netají se s tím, že jim současná hospodářská krize dělá vrásky na čele. Proto jim myslivost přináší určitou formu odreagování se. Navíc jsou jedním z nemnohých mysliveckých manželství, kdy se oba partneři věnují výkonu práva myslivosti. >Manželka nedávno absolvovala kurz prohlížečů zvěřiny a já ji dokonce přesvědčuji, aby si udělala zkoušky pro myslivecké hospodáře. Má velké znalosti, které si rozšiřuje pozorováním jak ve volné přírodě, tak v naší oboře, a je škoda nechat je ležet jen tak ladem. Oba jsme členy privátního mysliveckého sdružení, které má devět členů a hospodaří na výměře přibližně osmi set hektarů, hlavně s černou a srnčí zvěří, ale také s jelenem sika,« uvedl Josef Zwesper.
Návštěva u mých sympatických hostitelů, kteří se s tak nebývalou láskou a zanícením věnují svým čtyřnohým svěřencům, se protáhla, neboť jakmile se potkají myslivci a přátelé přírody, mají si vždy o čem vyprávět. Když jsem odjížděl, jeleni s daňky stáli u plotu, jako by se se mnou chtěli rozloučit či mne naopak pozvat opět někdy na návštěvu. Rozhodně rád přijedu!
Následovalo tedy urychlené zvýšení oplocení na více než tři metry, ale tato investice se rozhodně vyplatila. Dnes žije v oboře přibližně padesátka jelenů a daňků, paní Ivana má nejraději laň Andělku i statného Huberta, kterého přivezli z Rakouska. Paní domu je vůbec hlavním rodinným oborníkem, neboť se o zvířata stará prakticky celodenně. Naplánovala také na letošní rok rozšíření areálu. Obora má příznivou polohu s rybníkem, vysoce kvalitní infrastrukturou, ale chyběl jí rozsáhlejší kryt pro zvěř, čehož bude dosaženo právě rozšířením do další lokality s částečně zalesněnou a členitou strání.
Splněný sen
Daňci a jeleni, na které se k manželům Zwesperovým chodí dívat školáci, milovníci přírody, ale třeba i turisté a cykloturisté, jsou sice nesmírně krásní, ale svým způsobem běžní. V domě však žije ještě jedno zvíře, s jakým se jen tak nesetkáte a ve volné přírodě už vůbec ne. Je to rys karakal! Překrásná kočkovitá šelma, poněkud barvou i velikostí odlišná od našeho ostrovida, částečně exotická, ale nicméně fascinující. >Vždy jsem si přála mít nějakou velkou kočičku, až se mi Džaspiho podařilo sehnat na inzerát. On již měl samozřejmě poněkud utlumené divoké pudy, protože byl odkojen uměle, ale i tak je to stále predátor. Ven však může jen na vodítku, případně je ve své kleci, doma se ale pohybuje zcela volně a bez problémů. Nejraději je, když se mnou může spát v posteli, nebo se s námi jen tak kočkovat,« s úsměvem říká Ivana.
Chtěl jsem si jej vyfotografovat, ale on se nejdříve poněkud zdráhal a schoval se za sedací soupravou. Pak se však ukázal jako pravý manekýn. Dokonce se prošel i po konferenčním stolku mezi zákusky. Pohrál si jen se >svými«. Sáhnout na něj jsem se ovšem neodvážil.
Kromě dvou odrostlých ratolestí jsou v domě u Zwesperových >na bytě« ještě dva živočichové. Překrásný ridgback a zelený leguán.
Myslivecké manželství
Manželé Zwesperovi podnikají v oblasti výroby přesných plastových dílů a netají se s tím, že jim současná hospodářská krize dělá vrásky na čele. Proto jim myslivost přináší určitou formu odreagování se. Navíc jsou jedním z nemnohých mysliveckých manželství, kdy se oba partneři věnují výkonu práva myslivosti. >Manželka nedávno absolvovala kurz prohlížečů zvěřiny a já ji dokonce přesvědčuji, aby si udělala zkoušky pro myslivecké hospodáře. Má velké znalosti, které si rozšiřuje pozorováním jak ve volné přírodě, tak v naší oboře, a je škoda nechat je ležet jen tak ladem. Oba jsme členy privátního mysliveckého sdružení, které má devět členů a hospodaří na výměře přibližně osmi set hektarů, hlavně s černou a srnčí zvěří, ale také s jelenem sika,« uvedl Josef Zwesper.
Návštěva u mých sympatických hostitelů, kteří se s tak nebývalou láskou a zanícením věnují svým čtyřnohým svěřencům, se protáhla, neboť jakmile se potkají myslivci a přátelé přírody, mají si vždy o čem vyprávět. Když jsem odjížděl, jeleni s daňky stáli u plotu, jako by se se mnou chtěli rozloučit či mne naopak pozvat opět někdy na návštěvu. Rozhodně rád přijedu!
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.