Jak velké honitby? (Zemědělec)

Funkcionáři honebních společenstev, která podle tohoto zákona sdružují vlastníky pozemků tvořících honitbu, v mnoha případech už dnes ani nevědí, koho vlastně zastupují. Peníze za honební pozemky se jim vracejí s poznámkou, že adresát zemřel, odstěhoval se apod., valné hromady se nescházejí, protože ze zákona zmizela důležitá klauzule o nutnosti svolávat je nejméně jednou za rok, revizní komise žádná, stav financí je mnohdy - mírně řečeno - nepřehledný. Přitom je v sázce majetek všech členů honebního společenstva! A ten se může počítat na desítky i stamiliony korun, podle velikosti honitby. Průměrná honitba má v ČR 1200 ha: znásobte si to cenou za jeden hektar polní nebo lesní půdy - nestálo by to už za vytunelování? A může to učinit honební starosta, který ani nemusí být členem honebního společenstva (nemá v něm ani čtvereční metr pozemku). A není málo honiteb čítajících tři až čtyři tisíce hektarů!
Maximální výměra honitby se, na rozdíl od minimální, neurčuje. Ta dnešní minimální - 500 ha - platí teprve od roku 1962; do roku 1948 byla 115 ha. Po roce 1948 musel mít jeden vlastník 200 ha souvislých vlastních pozemků (to neměl nikdo, protože mu půdu komunisté znárodnili) a více vlastníků 150 ha. A dokud se nezačala scelovat malá JZD (jedna vesnice jedno družstvo), tak to fungovalo.
Diskuse Protože co je myslivost? Současný zákon říká, že jde o "soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři a spolková činnost ." (§ 2 písmeno a). Potvrzuje dnešní neustálé zvyšování stavů spárkaté zvěře a mizení drobné polní zvěře správnost "souborů činností"? Čeština je jazyk bohatý - myslivost je lov a péče o krajinu, o pole, lesy, louky a zvěř v ní dohromady. Když chce tohle například označit angličtina, musí použít dvě slova: lov a biodiverzita. Nám stačí jedno. Myslivost.
Jenže lze o tom, jak hospodařit na každém metru čtverečním, udělat zákon? Nelze. Stejně jako nelze udělat zákon o filozofii. Filozofie existuje, jsou, byli a budou filozofové, filozofie se studuje, jsou fakulty filozofické - ale není zákon o filozofii. Až do roku 1962, do prvního socialistického zákona o myslivosti, se i u nás po staletí, stejně jako všude kolem nás dodnes, hovořilo o honebním zákonu a uzákoňovaly se tvorby a velikosti honiteb a zákon také určoval způsob lovu a kdo, kdy, jak a co smí a nesmí lovit.
Dnes již nikdo nezpochybňuje, že vlastnictví půdy je nezcizitelné, že vlastník půdy jediný má právo určovat, co se s jeho pozemkem a na jeho majetku bude či nebude dít. Při dnešní rozdrobenosti půdního majetku, kdy komplexní úpravy půdy nejsou hotové ani na pětině pozemků, je nutné k tomu, aby vlastník opravdu mohl být takovýmto suverénem i v myslivosti, uzákonit minimální výměru honitby co nejmenší. Jestliže se vrátíme k předúnorovému a evropskému standardu - 115 ha (200 jiter) - bude mít jedno honební společenstvo nějakých 80 - 100 členů. Ale také třeba jen jednoho vlastníka. Nebo dva, tři, pět majitelů - a ti se domluví, třeba i honitbu pronajmou, ale za cenu a podmínek, které si určí a na jejichž plnění dohlédnou. Samozřejmě, je možné vytvořit i dnešní několikatisícihektarové honitby. Když si majitelé troufají .
Současná "minimální" pětisethektarová výměra není nijak odůvodnitelná. Zvláště, když stát ustaví (pracují na tom ministerstva zemědělství a životního prostředí) až desetitisícihektarové honební oblasti, v nichž bude dohlížet na to, aby zvěř u nás nevyhynula. Jak velké v nich budou jednotlivé honitby, by už mělo opravdu, ale opravdu záležet na jejich majitelích.
Mgr. Věra Petrová Sdružení vlastníků honebních pozemků v ČR