Lovy bez cti a svědomí (Mladá fronta DNES)

Zlínský kraj, Brno
Byli tři a za několik měsíců napáchali v revírech kolem Starého Města pořádnou paseku. Při nočních výpravách do polí a lesů stříleli z upravených malorážek na vše, co se hýbalo. Část poraněné zvěře těmto pytlákům unikla, zbylá skončila jako pochoutka v ledničkách. Naštěstí je policie na začátku roku dopadla. "O tom, že se děje něco nekalého, jsme měli signály delší dobu. Jenže vystopovat pytláky a chytit je přímo za ruku, to je obtížné," říká k případu hospodář mysliveckého sdružení Úpa Staré Město Pavel Pluhař. Připouští, že řádění pytláckého gangu není ojedinělou záležitostí. "Máme podezření ještě na jednu partu. Ta zvěř naháněla v terénním autě bez značek a s hledáčkem. Několikrát jsme ji pronásledovali, ale vždy ujela," konstatoval Pluhař.
Policie ročně řeší jen zlomek případů pytláctví. "V roce 2008 jsme vyšetřovali případ čtyř kusů upytlačeného srnčího v Újezdci u Luhačovic. Pachatel nechal na místě pouze část vnitřností. Myslivecké sdružení škodu vyčíslilo na šest tisíc korun," vzpomněla uherskohradišťská policejní mluvčí Jitka Zámečníková. O rok dříve se policie na Slovácku zabývala pouze dvěma případy nelegálního rybaření. Staroměstský případ je výjimečný také tím, že dopadení pytláci maso z ulovené zvěře hodlali použít pouze pro sebe. Muži ve věku 28 až 30 let totiž živí sociálně slabší, zato však početné rodiny. "To víte, je jich doma moc a práce jim zrovna nevoní," tvrdí soused jednoho z pachatelů. Jeden z dopadených pytláků byl přitom v minulosti za stejný skutek už soudem potrestán.

Maso do restaurace, trofej na stěnu Není tajemstvím, že upytlačené maso vesměs končí v hospodách a restauracích. "I když vám bude každý majitel tvrdit, že zvěřinu na jídelníčku koupil legálně. Stačí si zjistit nákupní ceny. Čtyři až pět stovek za kilogram, to dá málokdo. A když je pytlačina pod rukou k mání, lehce si spočítáte, že se to vyplatí oběma stranám," upozornil Karel Horalík z mysliveckého sdružení Bzová-Krhov.
Víc než cokoliv jiného mysliveckou obec, ochránce přírody i odborníky zneklidňuje chování pytláků. Charakterizují ho jako řádění bez etiky a svědomí. "Pytláci nerespektují dobu hájení zvěře, používají drsné metody včetně střelby ze samopalů nebo kuší. Stále více čelíme organizovaným skupinám se špičkovou technikou. Známe i případy, kdy jedna skupina zvěř postřílí, odjede zmísta a vysílačkami přivolá druhou skupinu sběračů," poznamenal jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka.
Jeden z odborníků na fenomén pytláctví, profesor Josef Hromas z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, podtrhuje také další novodobý fenomén pytláctví - sběr trofejí.
"Pytláctví coby nelegální zdroj jídla už je v pozadí. Dvacáté století se dá bez nadsázky označit za éru s kultem trofejí. Samozřejmě bohatý lovec si bez problémů za odstřel zaplatí. Ale pořád je dost těch, kteří se kvůli trofejím uchylují k nelegálnímu lovu. Sami ovšem nemusejí dát jedinou ránu. Prostě si jen trofej objednají," říká Hromas.
Kvůli trofejnímu pytláctví bijí na poplach už řadu let také ochránci přírody v Beskydech a na Šumavě. Touha vystřelit si na rysa, vlka nebo medvěda je velká. A mít doma kožešinu z velké šelmy, to se v seznamu ceněných trofejí počítá obzvlášť.
"V řadě případů panuje mezi střelci falešná solidarita. Ostatní vědí, že kamarád ulovil rysa, ale mlčí. Majitel trofeje zase počká, až bude klid a pochlubí se s ní po delší době. A příště poskytne alibi zase jinému střelci," tvrdí Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Ochránci přírody odhadují, že v Beskydech žije až pět medvědů, dvě desítky rysů a přibližně dvě pětičlenné smečky vlků. Právě proti řádění pytláků vznikly v oblasti takzvané vlčí hlídky, které monitorují pohyb šelem a sčítají je.
"Sčítání šelem je nejúčinnější v zimních měsících, kdy zvířata zanechávají stopy ve sněhu či ve zmrzlém blátě," vysvětlil Orálek. Hlídky se také snaží zmařit pytlácké choutky sběratelů trofejí. Fakta například o ilegálních odstřelech rysů v Česku za posledních dvacet let nejsou radostná. Podle odborníků jich přišlo o život na pět stovek. Hnutí Duha a Českomoravská myslivecká jednota proto před několika roky vypsaly odměnu padesát tisíc korun za informaci, jež povede k dopadení pytláka, který zastřelil medvěda, rysa nebo vlka. "Tato praxe nadále platí," dodává Orálek.
Přestože myslivecké stráže v roce 2005 získaly v boji proti pytláctví postavení veřejného činitele, ani samotní myslivci se neshodnou, zda je to dostatečné. "Podle zákona jedna stráž kontroluje pět set hektarů honitby. Jako veřejný činitel dokáže zastavit takzvané očkaře, proti supervyzbrojené organizované skupině pytláků jsou její kompetence malé," tvrdí Kostečka. Polemika se vede také o tom, kolik registrovaných myslivců si občas v lese načerno vystřelí. "Jako správci a uživatelé honiteb to drtivá většina nemá zapotřebí. Ale tak jako jinde, i tady najdete jedince, kteří ostatním kazí pověst," podotkl Kostečka.

* Trestný čin pytláctví
- Ve středověku se pytláctví trestalo až hrdelními tresty.
- Do novodobého českého trestního zákoníku se pojem pytláctví dostal s účinností od 1. ledna 1994, v roce 1998 byl paragraf novelizován.
- Trestného činu pytláctví se dopustí ten, kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby, nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede, nebo přechovává zvěř nebo ryby neoprávněně ulovené.
- Pachatel trestného činu pytláctví bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
- V případě organizované skupiny hrozí pachatelům šest měsíců až pět let za mřížemi.
- Řada motoristů netuší, že za pytláctví je považována i situace, kdy po srážce se zvěří ji neodevzdá místně příslušnému mysliveckého sdružení.