Mráz a závěje koncem zimy jsou pro zvěř smrtící (týdeník Havířovsko)

"Nic moc," odpověděl stručně na otázku, jak se daří zvěři, myslivec Vítězslav Pantlík z Dobré. "To, že tolik sněhu napadlo až teď na konci zimy, pro zvěř znamená obrovskou zátěž. Staří zkušení myslivci říkávají, že když chodí v únoru sníh a mráz, že chodí Smrtka," povzdechl si myslivec. Pro zvěř je ideální stabilní počasí se sněhovou pokrývkou okolo dvaceti centimetrů, kdy si zvířata mají čas na zimu uvyknout a pod nevysokým sněhem si také dokáží najít a vykopat potravu. K přežití jim stačí různé listí a pupeny jako ostružiní, maliní a borůvčí, výhonky stromů a kůra. "Nejhorší jsou pro zvířata právě náhlé výkyvy počasí, jaké zažíváme nyní. V místech, kam jsme ještě před několika dny dojeli Škodovkou, nyní leží tři čtvrtě metru sněhu. Srnčí se v hlubokém sněhu snadno unaví a prochladne, pak se častěji stane, že oslabená zvěř uhyne," vysvětlil myslivec. Zvěř navíc dokáže nejlépe zužitkovat potravu začátkem zimy, kdy si ještě tvoří tukové zásoby. "Od ledna už je její trávicí ústrojí nastaveno úplně jinak a spárkatá zvěř už tak dobře potravu energeticky nevyužívá," dodal. Myslivci se proto snaží zvěři co nejvíce pomoci přikrmováním. "Do krmelců dáváme hlavně oves a seno, někdy přidáváme i letninu, to jsou mladé zavadnuté výhonky maliníku, sušené kopřivy, smrkové výhonky a podobně. V tomto období už přidáváme i sušené jeřabiny, které koncem zimy zvěři pomáhají potravu strávit," pověděl Vítězslav Pantlík. Pro zvěř existují i speciální granule, ty ale bývají velmi drahé.
Zima však není to jediné, co v tomto období divoká zvířata sužuje. Často je trápí i paraziti, po skončení lovecké sezony procházejí preventivním přeléčením. "Právě nedávno jsme zvěři podali medikované krmivo s léčivem proti střečkům. Jsou to poměrně velcí paraziti, kteří žijí v nosohltanu vysoké zvěře a napadené kusy velmi oslabují," upřesnil myslivec. "Starosti nám přidělávají i neukáznění lidé, kteří v lese volně pouštějí své psy. Ti sice většinou srnám přímo neublíží, ale prohánějí je po lese. Zvěř se uštve, napije se chladné vody a v mrazu pak snadno dostane zápal plic a uhyne," povzdychnul si myslivec.
Myslivci v zimě samozřejmě nezapomínají ani na drobnou zvěř jako jsou bažanti a zajíci. Ty sice sníh a mráz tolik neohrožuje, ale o to víc je pro ně nebezpečná škodná. Kromě lišek a kun dělají doberským myslivcům na čele vrásky krkavci z frýdecké skládky. "Na nedaleké skládce se slétají celá hejna těchto velkých dravých ptáků. I když se to nezdá, v hejnu jsou schopni ulovit i srnče a zajíci jsou pro ně velmi vítaným zpestřením jídelníčku. Jelikož jsou zákonem chráněni, nemůžeme je tlumit jako jinou zvěř škodící myslivosti," konstatoval myslivec. O řádění škodné pak vypovídají i nevelké úlovky na honech. Během letošní sezony měli myslivci v Dobré dva hony. Na prvním ulovili jen dva zajíce, na druhém do deseti kusů. Zajíce pro oživení a rozšíření chovu přitom myslivci za své peníze kupují a dovážejí z jiných lokalit. Každý kus je vyjde přibližně na dva tisíce korun.