Zajíce likviduje tularemie (Mladá fronta DNES)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Jižní Morava
Již delší dobu někteří členové mysliveckého sdružení Rohozec v okrese Brno-venkov zvažují, jestli nemají začít sypat zajícům granule s léčivem proti onemocnění tularemií. Prevence by to byla v každém případě nákladná, navíc nelze předem říci, zda by byla účinná. Nikdo totiž neví, zda by zajíci tímto krmivem nepohrdli. Přesto mají tyto úvahy své opodstatnění.
Tularemie zajíce v lepším případě velmi oslabuje a v konečném důsledku snižuje jejich stavy. A to není dobré, protože drobné zvěře, k níž patří i zajíci, je v krajině na rozdíl od srnčí nebo černé zvěře poměrně málo. Navíc je tato nemoc přenosná na člověka.
"Podle mne by se tomuto onemocnění předcházet mělo. Mluvíme o tom už mnoho let a osobně bych si to přál prosadit," říká Milan Hejl z mysliveckého sdružení Rohozec.
Výskyt tularemie přitom není v okolí Rohozce nejvyšší, jiná místa v kraji postihuje ještě citelněji. Jižní Morava dokonce s Jihočeským krajem patří k oblastem, kde se toto onemocnění zajíců vyskytuje nejčastěji v zemi.
"V kraji není jediný okres, kde by se neobjevila," říká Ivan Přikryl z Krajské veterinární správy v Brně. Upozornil však, že problémy s nemocí jsou dlouhodobé a zbavit se tohoto onemocnění není tak jednoduché jako třeba v případě vztekliny u lišek. Zajíci se léčit dají, potíže však působí rozšíření nákazy mezi ostatními hlodavci. "I kdyby se všichni zajíci vybili, tak se toto onemocnění bude dál udržovat v populaci hrabošů, křečků a dalších hlodavců," dodává Ivan Přikryl.
V místě, kde se tularemie zajíců objeví, vyhlašuje veterinární správa ohnisko nákazy a v okolí pak určuje ochranná pásma. Pro myslivce to mimo jiné znamená, že v této lokalitě nesmějí zajíce odchytávat, aby se nákaza nepřenášela dál.
Jen v okrese Brno-venkov je nyní ohnisko nákazy vyhlášené na katastrech dvaadvaceti obcí, mimo jiné v obci Blučina, Bratčice, Dolní Kounice, Těšany, Rajhrad a dalších.
Myslivci podle Ivana Přikryla nechávají obvykle ulovené zajíce vyšetřit, i když to není jejich povinností. "Děláme to také. A nejen v případě, když zajíce dáváme na plese do tomboly. Je to určitá prevence i pro nás," říká Milan Hejl.
Ohnisko nákazy v jejich honitbě ještě nebylo vyhlášené a teoreticky by zajíce odchytávat mohli, přesto to nedělají. "Zajíců je velmi málo. Spíš uvažujeme o tom, že je nakoupíme, abychom stavy zvýšili," říká. Zajíc nakažený tularemií ztrácí plachost. A je i malátný, má zvýšenou teplotu, a pokud onemocnění přejde do chronického stadia, má zvětšené mízní uzliny a je vyhublý.
Člověk se tularemií může nakazit nejčastěji při stahování uloveného zvířete nebo při kontaktu se senem nebo slámou, a to i drobnou oděrkou. "Podle způsobu nakažení může u člověka toto onemocnění postihnout kůži, oči, plíce, ústa nebo má střevní potíže. Nemocný je slabý, má horečky a záněty mízních uzlin," uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Choroba se léčí antibiotiky, a čím dříve se začne, tím lépe. Sníst maso nemocného zajíce nebezpečné není, pokud se maso dostatečně tepelně upraví.
"I kdyby se všichni zajíci vybili, udrží se nemoc v populaci hrabošů či křečků." Ivan Přikryl z veterinární správy
"Zajíce vyšetřujeme, a to nejen v případě, že je dáváme na plese do tomboly." myslivec Milan Hejl
Již delší dobu někteří členové mysliveckého sdružení Rohozec v okrese Brno-venkov zvažují, jestli nemají začít sypat zajícům granule s léčivem proti onemocnění tularemií. Prevence by to byla v každém případě nákladná, navíc nelze předem říci, zda by byla účinná. Nikdo totiž neví, zda by zajíci tímto krmivem nepohrdli. Přesto mají tyto úvahy své opodstatnění.
Tularemie zajíce v lepším případě velmi oslabuje a v konečném důsledku snižuje jejich stavy. A to není dobré, protože drobné zvěře, k níž patří i zajíci, je v krajině na rozdíl od srnčí nebo černé zvěře poměrně málo. Navíc je tato nemoc přenosná na člověka.
"Podle mne by se tomuto onemocnění předcházet mělo. Mluvíme o tom už mnoho let a osobně bych si to přál prosadit," říká Milan Hejl z mysliveckého sdružení Rohozec.
Výskyt tularemie přitom není v okolí Rohozce nejvyšší, jiná místa v kraji postihuje ještě citelněji. Jižní Morava dokonce s Jihočeským krajem patří k oblastem, kde se toto onemocnění zajíců vyskytuje nejčastěji v zemi.
"V kraji není jediný okres, kde by se neobjevila," říká Ivan Přikryl z Krajské veterinární správy v Brně. Upozornil však, že problémy s nemocí jsou dlouhodobé a zbavit se tohoto onemocnění není tak jednoduché jako třeba v případě vztekliny u lišek. Zajíci se léčit dají, potíže však působí rozšíření nákazy mezi ostatními hlodavci. "I kdyby se všichni zajíci vybili, tak se toto onemocnění bude dál udržovat v populaci hrabošů, křečků a dalších hlodavců," dodává Ivan Přikryl.
V místě, kde se tularemie zajíců objeví, vyhlašuje veterinární správa ohnisko nákazy a v okolí pak určuje ochranná pásma. Pro myslivce to mimo jiné znamená, že v této lokalitě nesmějí zajíce odchytávat, aby se nákaza nepřenášela dál.
Jen v okrese Brno-venkov je nyní ohnisko nákazy vyhlášené na katastrech dvaadvaceti obcí, mimo jiné v obci Blučina, Bratčice, Dolní Kounice, Těšany, Rajhrad a dalších.
Myslivci podle Ivana Přikryla nechávají obvykle ulovené zajíce vyšetřit, i když to není jejich povinností. "Děláme to také. A nejen v případě, když zajíce dáváme na plese do tomboly. Je to určitá prevence i pro nás," říká Milan Hejl.
Ohnisko nákazy v jejich honitbě ještě nebylo vyhlášené a teoreticky by zajíce odchytávat mohli, přesto to nedělají. "Zajíců je velmi málo. Spíš uvažujeme o tom, že je nakoupíme, abychom stavy zvýšili," říká. Zajíc nakažený tularemií ztrácí plachost. A je i malátný, má zvýšenou teplotu, a pokud onemocnění přejde do chronického stadia, má zvětšené mízní uzliny a je vyhublý.
Člověk se tularemií může nakazit nejčastěji při stahování uloveného zvířete nebo při kontaktu se senem nebo slámou, a to i drobnou oděrkou. "Podle způsobu nakažení může u člověka toto onemocnění postihnout kůži, oči, plíce, ústa nebo má střevní potíže. Nemocný je slabý, má horečky a záněty mízních uzlin," uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Choroba se léčí antibiotiky, a čím dříve se začne, tím lépe. Sníst maso nemocného zajíce nebezpečné není, pokud se maso dostatečně tepelně upraví.
"I kdyby se všichni zajíci vybili, udrží se nemoc v populaci hrabošů či křečků." Ivan Přikryl z veterinární správy
"Zajíce vyšetřujeme, a to nejen v případě, že je dáváme na plese do tomboly." myslivec Milan Hejl
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.