Charbonnier: Ptačí svádění je největší podívaná (Českobudějovický deník)

Praha
V českých kinech už jsme jeho práci mohli vidět v dokumentu Ptačí svět, který natáčel jako kameraman. Na loňském Festivalu francouzského filmu se Laurent Charbonnier představil i jako režisér - filmu Zamilovaná zvířata, který nyní přichází do širší distribuce.

* Na projektu Ptačí svět jste pracoval jako kameraman. Proč jste se rozhodl natočit podobný dokument jako režisér?

Já vlastně jsem režisér, už třicet let režíruji filmy pro televizi. Začal jsem filmovat jako velmi mladý. Většina těch filmů byly krátkometrážní dokumenty pro televizi. Ale zároveň miluji obraz a velmi rádmámi roli kameramana. Natočil jsem několik filmů pro jiné režiséry. Být režisérem vlastního celovečerního filmu proměbylo na jednu stranu přirozené, na druhou jsem to dost dlouho plánoval a dlouho po tom toužil.

* Námět o zamilovaných zvířatech byl váš nápad?

Když jsem točil jako kameraman snímek Poslední lovec, producent filmu semězeptal, kdy spolu natočíme nějaký celovečerní film. Ajá odpověděl: Kdykoliv budeš chtít. AJeanPierre (Bailly), ten producent, se dál ptal:Ajaké máš nápady? Řekl jsem mu, že nápadůmám spoustu, například láska a svádění ve zvířecím světě. A on na to: To je výborné, to natočíme. Ani nečekal na ostatní nápady, hned semuzalíbil tenhle první.

* Myslíte si, že zvířata se mohou zamilovat?

Jsem z principu přesvědčen, že se zvířata nezamilovávají, ale že to příroda tak zařídila, aby každé zvíře našlo svůj protějšek, aby reprodukční systém hladce fungoval. Výsledkem toho je, že nikdy na jaře nevidíte, že by některá zvířecí samička neměla mládě. Ten název filmu je trochu antropomorfický, ale já jsem se tomuto hledisku vždycky vyhýbal. I ve filmu Zamilovaná zvířata jsem se důsledně vyhýbal nějakým komentářům a připodobněním k lidem. Chtěl jsem nechat jenomprostor pro obraz. Samozřejmě tam jsou scény, které jsou úsměvné a mohounám připomínat lidské chování, ale to už nechávám na představivosti diváků. Srovnání zvířat s lidmi se obecně vyhýbám.

* Některá zvířata ve filmu předvádějí neuvěřitelné i velmi zábavné věci. Věděl jste dopředu, která zvířata chcete sledovat a co budou dělat?

To natáčení bylo velmi organizované a plánované. Točili jsme dva roky, to se může zdát jako dlouhá doba. Ale ve zvířecím světě to jsou jen dvě jara, jenom dvě období, kdy se zvířata reprodukují, a u některých druhů je toto období velmi krátké. Myjsme si vybrali asi osmdesát až sto druhů zvířat, které jsme chtěli točit, točili jsme navíc po celém světě, na severní i jižní polokouli. Museli jsme proto mít velmi přesný plán,kam pojedeme a které zvíře tam budeme točit. Bez toho by to nešlo. Ale samozřejmě jsou ve filmu i neplánované scény, například ta se slony, jak tam jeden slon kopne druhého. Ale jak se který druh bude chovat při svádění, to jsme věděli a za tím jsme šli.

* Proč je ve filmu tolik ptáků? Souvisí to s tím, že už jste měl zkušenosti s jejich natáčením díky filmu Ptačí svět?

Asi proto, že u ptáků je svádění takové nejsofistikovanější, jde o největší podívanou. Uhadů je to dost limitované, u savců zase docela jednoduché. Vptačí říši najdete neuvěřitelné kousky, které ptáci během svádění předvádějí. Například jsme filmovali v Kostarice a u jednoho tamního druhu dva samečci tančí před samičkou, jeden z nich je dominantní a probíhá mezi nimi velmi složitá hra. Navíc jsou většinou krásní, mají barevné peří, takže je to obrovský spektákl. Takymámptáky velmi rád.

* Proč jste si do filmu vybral herečku Cecile de France a skladatele Philipa Glasse?

Výběr Cecile byl jednoduchý. Ve filmu je málo komentářů, asi minuta na začátku a na konci, a já si přál, aby je namluvila žena. Onamápříjemný hlas, film se jí líbil, takže to bylo snadné. Philip Glass byl volbou producenta. Setkali jsme se už v dubnu 2005 vNewYorku, kdy film byl ve stadiu příprav. Jemu se projekt líbil a souhlasil, že naněmbude pracovat, i když se měl natáčet až o dva roky později. Ve filmu není moc hudby, ale je přesně cílená. S Philipem jsme úzce spolupracovali, chtěli jsme po němvždycky hudbu jen pro určitou scénu.