Účinný pomocník: zvířecí trus (Lidové noviny)

Myslivci z pardubického kraje využívají přirozený respekt zvěře před predátory. U silnic, kde nejčastěji dochází k střetům aut se zvěří, rozmístili speciální nádobky s jejich koncentrovaným pachem. Ten má za úkol přirozenou a ekologickou cestou zabránit zvěři přecházet silnice. Myslivci zkoušeli ještě speciální skla. Ta ale zvěř zaplaší jen v noci, když se od nich odráží světlo od automobilů.
Největší úspěch slavili myslivci s pachovými zradidly. "Ten projekt nekončí a musím říci, že s výsledkem jsme byli nadmíru spokojeni. Došlo k významnému poklesu střetu zvířat s vozidly," řekl jednatel Okresního mysliveckého spolku Pardubice Josef Kurča.
Jedinou nevýhodou pachových zradidel proti natrvalo umístěným odrazovým sklům je nutnost je jednou za čtvrt roku doplnit. Opatření proti zvěři jsou proto velice nákladná. "Jeden kilometr odrazových skel kolem silnice stojí asi osmdesát tisíc korun. Pachové zradidlo stojí kolem pěti tisíc korun, ale zase ho musíme čtyřikrát ročně doplnit," vysvětluje Kurča. Myslivci spolu s policií a silničáři proto doufají, že jim finančně pomohou pojišťovny. "Chceme je oslovit, aby se na tom podílely. Tím, že se sníží střety aut se zvěří, jim odpadnou vysoké náklady na pojistné události. Mnohonásobně ušetří," soudí Kurča.
Tygří trus a vlčí lejna Podobný způsob, jakým se snaží myslivci vypudit zvěř z okolí silnic, zvolil i majitel venkovského stavení v Hradišti u Nasavrk Adam Vodvárka.
Ten se dlouho nemohl zbavit kun na půdě svého domu. Po marných pokusech s elektronickým plašičem, kterého se kuny zbavily přehryzáním drátů, dal na radu svého kamaráda a vyrazil s igelitovou taškou do zoologické zahrady pro trus lva nebo tygra.
Domů si odvezl několikakilogramovou tašku tygřího trusu. "Smrdělo to strašně, ani se nedivím, že kuny utekly," pochvaluje si Vodvárka. Jeho úspěch s tygřím "repelentem" se po vesnici rychle rozkřikl, takže si pro neobvyklou surovinu přicházeli i sousedé.
Se zvířecími exkrementy vytáhli do boje i zoufalí správci moravského Lednicko-valtického areálu. Tam totiž bobří nájezdníci devastovali stromy. Správci zkoušeli pomazávat stromy vlčím trusem, protože vlk je přirozeným nepřítelem bobra. Nakonec od toho upustili, protože vlčí trus odrazoval nejen bobry, ale i návštěvníky parku.