Řidiče ohrožují dravci, podle odborníků se ale nepřemnožili (Berounský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Berounsko, Hořovicko¨
Pozorní řidiči si v posledních chladných dnech mohli všimnout zajímavého úkazu. Kolem silnic na stromech sedí jeden dravec vedle druhého. "Je jich opravdu hodně. Nejspíš jde o káňata. To jsou sice krásná zvířata, ale už se mi dvakrát stalo, že mi pták přeletěl před autem tak těsně a nízko, že jsem musel hodně brzdit. Mohou takto způsobit i dopravní nehodu, protože kdyby jel někdo za mnou, určitě by do mě naboural," vypráví Jan Křikava z Komárova. Viděl jich prý i několik přejetých na silnici.
Proč jich je všude takové množství?
O původu velkého počtu dravců vedou ornitologové spor s myslivci. Podle těch je jich mnoho a přemnožili se. "Poslední dobou se tu dost vyskytují káňata a sem tam nějaká poštolka. Myslím si, že se přemnožila, stejně tak i krkavci," popisuje Jaroslav Švestka z Chlustiny.
"Je to tak. Káňata se přemnožila, protože jsou chráněná a nesmějí se střílet. Příroda si s jejich značnou populací časem poradí. Pokud ale nemají k lovu myši, jdou po zpěvných ptácích a po všem, co mohou ulovit, například koroptve nebo malé zajíčky. Bažanti na Berounsku nejsou, ale káňat je tady tisíce," upozorňuje Václav Šíma z Hořovic. Ornitologové mají pro výskyt těchto ptáků u silnic jiné vysvětlení. Strom u silnice je podle nich vyvýšené místo, odkud mají dravci dobrý přehled a káňat je pořád stejně, ale v zimě si jich všímáme víc, protože mají možnost se u silnice přiživit i na mršinách a přejetých zvířatech.
Káně neuloví králíka ani bažanta
Tato slova potvrzuje i hořovický ornitolog Petr Homolka. "Káňata nemají v zimě potravní nabídku jako v létě, kdy se mohou živit hmyzem nebo hlodavci. Vzimě se musí spokojit pouze s lovem myší a mršin. Že jsou káňata nyní vidět u silnic a na polích, dokazuje jejich závislost výhradně na lovu myší a drobných hlodavců. Není to tak silný dravec, aby ulovil zajíce nebo bažanta. Potřebuje až šest myší denně a na ptactvo je zase moc neobratný a pomalý," popisuje Homolka.
Na polích v našem regionu můžeme vidět desítky i stovky velkých ptáků. "Naše káně u nás přezimuje a navíc tu ještě zimují ta ze severu. Jejich velké množství kolem silnic je dané potravní nabídkou," dodává Homolka.
Ptáci se nejvíce vyskytují na polích a na nezoraných strništích, která jsou plná myší. "Před Žebrákem na malém políčku jsem jich napočítal dvacet osm. Na Hořovicku jich může být tak dvě stě," vypočítává ornitolog. Kolik jich je v celém regionu se neodvažuje odhadovat. Hlavním ukazatelem je potravní nabídka a ta je všude jiná.
Pozorní řidiči si v posledních chladných dnech mohli všimnout zajímavého úkazu. Kolem silnic na stromech sedí jeden dravec vedle druhého. "Je jich opravdu hodně. Nejspíš jde o káňata. To jsou sice krásná zvířata, ale už se mi dvakrát stalo, že mi pták přeletěl před autem tak těsně a nízko, že jsem musel hodně brzdit. Mohou takto způsobit i dopravní nehodu, protože kdyby jel někdo za mnou, určitě by do mě naboural," vypráví Jan Křikava z Komárova. Viděl jich prý i několik přejetých na silnici.
Proč jich je všude takové množství?
O původu velkého počtu dravců vedou ornitologové spor s myslivci. Podle těch je jich mnoho a přemnožili se. "Poslední dobou se tu dost vyskytují káňata a sem tam nějaká poštolka. Myslím si, že se přemnožila, stejně tak i krkavci," popisuje Jaroslav Švestka z Chlustiny.
"Je to tak. Káňata se přemnožila, protože jsou chráněná a nesmějí se střílet. Příroda si s jejich značnou populací časem poradí. Pokud ale nemají k lovu myši, jdou po zpěvných ptácích a po všem, co mohou ulovit, například koroptve nebo malé zajíčky. Bažanti na Berounsku nejsou, ale káňat je tady tisíce," upozorňuje Václav Šíma z Hořovic. Ornitologové mají pro výskyt těchto ptáků u silnic jiné vysvětlení. Strom u silnice je podle nich vyvýšené místo, odkud mají dravci dobrý přehled a káňat je pořád stejně, ale v zimě si jich všímáme víc, protože mají možnost se u silnice přiživit i na mršinách a přejetých zvířatech.
Káně neuloví králíka ani bažanta
Tato slova potvrzuje i hořovický ornitolog Petr Homolka. "Káňata nemají v zimě potravní nabídku jako v létě, kdy se mohou živit hmyzem nebo hlodavci. Vzimě se musí spokojit pouze s lovem myší a mršin. Že jsou káňata nyní vidět u silnic a na polích, dokazuje jejich závislost výhradně na lovu myší a drobných hlodavců. Není to tak silný dravec, aby ulovil zajíce nebo bažanta. Potřebuje až šest myší denně a na ptactvo je zase moc neobratný a pomalý," popisuje Homolka.
Na polích v našem regionu můžeme vidět desítky i stovky velkých ptáků. "Naše káně u nás přezimuje a navíc tu ještě zimují ta ze severu. Jejich velké množství kolem silnic je dané potravní nabídkou," dodává Homolka.
Ptáci se nejvíce vyskytují na polích a na nezoraných strništích, která jsou plná myší. "Před Žebrákem na malém políčku jsem jich napočítal dvacet osm. Na Hořovicku jich může být tak dvě stě," vypočítává ornitolog. Kolik jich je v celém regionu se neodvažuje odhadovat. Hlavním ukazatelem je potravní nabídka a ta je všude jiná.