Myslivci plesali s kravatami "lovu zdar" (Mladá fronta DNES)

Právě začíná tradiční myslivecký ples, jeden z největších na jihuMoravy. "Dneska je to už třicátý ročník," chlubí se Michal Horčica, myslivecký hospodář a jeden z organizátorů.
V předsálí stojí dva divočáci, vedle nich leží bažanti a zajíci. Návštěvníci si tombolu mlsně prohlíží. Ale nemusí čekat na štěstí v losování, v improvizované jídelně v prvním patře si mohou dát kančí řízek, srnčí guláš nebo pečeného divočáka. Jídla voní celou budovou. Jídelna nabízí ještě silného turka, bez mléka, ale jeho čas přijde až později.
Zatím si myslivci a "přátelé myslivosti" připíjí - čím jiným než myslivcem. V malé místnosti "s tvrdým", kde nejdražší panák je whisky za 50 korun.
"Sklenku sobě přichystej a do tance se dej," zpívá krátce po osmé hodině večer muž na pódiu a k tomu ještě zatroubí na lesní roh. Tím ples oficiálně začíná, štafetu od trubce plynule přebírá dechovka a návštěvníci už se hrnou na parket. Také improvizovaný. Po zbytek roku je totiž hernou na stolní tenis.
Mezi návštěvníky vyčnívají myslivci v zelených kazajkách, s vázankami s hlavami jelenů. "Jelena mám i na trenkách," směje se jeden z nich.
Všechna zvířata do tomboly, na guláš i na řízky myslivci samozřejmě sami stříleli. "Zajíci a bažanti jsou ze společných lovů a divočáci a srnky z individuálních," popisuje Horčica. Myslivci úlovky také sami připravili. Na manželky přišla řada až večer: jídlo roznášejí.
Řízky i guláš vařilo zhruba 10 mužů v sousedním Brťově, ve velké kuchyni Agrodružstva, odkud si také půjčili na sobotní večer židle a stoly.
"Máme celkem 200 řízků a 100 porcí guláše z jednoho divočáka, který měl asi 70 kilo. Včera jsme maso rozmrazovali a vykosťovali a dnes od rána jsme vařili," chlubí se Horčica. Žádné speciální recepty myslivci nepoužili. "Na tom nic není, trocha česneku, a je to. Jen srnčí nechutná všem, má totiž takové játrové aroma," líčí Horčica.
Z jídelny, odkud je s talířem zákaz vycházení, míří návštěvníci k výčepu. On to ani není výčep, spíš malé okénko, ve kterém bodří muži nalévají deci vína za 10 korun a otevírají lahvové pivo a přesvědčují návštěvníky, že nealko limonáda není na mysliveckém plese to pravé.
"Zatím většina lidí tancuje nebo sedí v sále, ale po půlnoci se postupně rozdělí do tří skupinek: u výčepu, u tvrdého a u jídla," vtipkuje myslivec ze sousední Bukovice Miroslav Hedl.
Na řadu přichází i myslivecké historky z lovu. "Tak stojím, borec si hraje s brokovnicí a najednou mám dvě rany v noze. Říkám mu: co děláš? A on, že se přehmátl," vypráví jeden z myslivců. A jakmile se téma stočí k jejich vášni, nejsou muži v zeleném k zastavení. "Loni jsme odlovili 44 divočáků, letos v myslivecké sezoně zatím 30," vypočítává a jedním dechem se posluchači dozvídají, na kolika hektarech myslivecký spolek hospodaří, že divočáky mohou střílet jen do dvou let věku nebo že své úlovky vyměňují s rybáři na jejich ples do tomboly.
Dechovka neúnavně tepe, parket je plný. Je ale čas na kulturní vložku. Doprostřed sálu přichází se dvěma stolky kouzelník. Nejprve kouzlí s kartami, pak vytahuje šátky z hrnečků a jako vrcholné číslo do sebe zapojuje zdánlivě uzavřené kruhy a dělá z nich řetěz. Sklízí vlažný potlesk. "Loni ty břišní tanečnice byly lepší," kroutí hlavou jeden z návštěvníků. Sálem už se linou tóny písně Skončili jsme jasná zpráva a pánové v oblecích obřadně vyzývají své dámy k tanci. Někteří se rovnou přesouvají k výčepu nebo "k tvrdému". Další "kulturní vložka" už nehrozí, lahví myslivce je dost.
Zábava může pokračovat do rána.