Myslivci můžou vytáhnout do boje proti trapičům zvěře (Vyškovský deník)

"Podávání léku proti střečkovitosti, plicní a střevní červivosti a dalším parazitům myslivcům doporučujeme. Na Vyškovsku spárkatou zvěř léčíme už osm let. Důležité je, aby se zapojilo co nejvíc sdružení, pak jsou výsledky nejlepší," informoval Jiří Kuzník z vyškovského veterinárního inspektorátu.
Podle něj se účinnost plošné léčby zvěře projevila hlavně před třemi lety, kdy speciální přípravky proti cizopasníkům zaplatil nimrodům Jihomoravský kraj. Využila ho tak prakticky všechna myslivecká sdružení. Letos si ho musejí zaplatit sami. Dávka pro dvacet jelenů či padesát srn vyjde na víc než dvanáct set padesát korun. To někoho odrazuje. "Platíme Lesům České republiky obrovskou sumu za pronájem honitby, nemůžeme si dovolit další výdaje. Dřív jsme zvěř proti střečkovitosti léčili, letos to nemáme v plánu. V naší honitbě to není velký problém. Starat by se podle mě měla Českomoravská myslivecká jednota. Včelařům taky zajišťuje léky svaz," namítl myslivec Marek Slanina, který s kolegy hospodaří ve Ždánickém lese na pomezí Bučovicka a Hodonínska.
Někteří myslivci ale mají s přípravkem dobré zkušenosti a jeho nákup chápou jako investici, která se jim vrátí. "Léčíme jednou za dva roky. Během zim se potvrdilo, že zvěř je po podávání léku v lepší kondici. Projeví se to na vyšší váze kusů, jichž navíc přežije víc. Rozhodně to doporučuji, nejde zase o tak velkou sumu," radí předseda mysliveckého sdružení Hvězdlice František Vrbacký.
Také Pavel Smejkal z odboru životního prostředí ve Vyškově si myslí, že léčba se myslivcům vyplatí. "Někdo může argumentovat, že cizopasníci tu byli vždycky a v podstatě působí jako činitel přirozeného výběru. Jenže množit se můžou i oslabení jedinci a z jejich potomstva budou těžko trofejové kusy. Stádo to může oslabit," upozornil Smejkal.
Podle něj parazitům navíc nahrávají dvě okolnosti. Během posledních dvou mírných zim se přemnožili. Naopak zvěř má kvůli všeobecnému tlaku člověka na volnou krajinu stále méně prostoru. "Kvůli motorkářům, koňákům, jezdcům na čtyřkolkách a cykloturistům nemá zvěř klid a soustřeďuje se v několika areálech, kde se zase snáz řádí střečkům," objasnil.
Veterinář a zároveň myslivec Kuzník upozornil také na humánní rozměr akce. "Paraziti zvěř hrozně trápí. Podle mě je určitou morální povinností myslivce jí v tomto utrpení ulevit," domnívá se.
Spárkatou zvěř vyhledávají zejména střečci, což jsou mouchy, jejichž larvy cizopasí v nosní dutině nebo pod kůží. Mnozí jedinci jsou zamořeni také plicními a střevními červy, klíšťaty a dalšími parazity. Napadená zvířata ztrácí na váze, někdy je cizopasníci utýrají k smrti.