Nová generace myslivců nevyrůstá od dětí. Přicházejí i lidé, jejichž prioritou je lov (Orlický deník
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Jsme rádi, když je lovecká sezona u konce a nestane se žádný úraz, ať nešťastnou náhodou, nebo z nedbalosti. Letos k ničemu naštěstí nedošlo. I kontroly na alkohol vnímá myslivecká veřejnost pozitivně. K zakončení lovu nebo poslední leči ale kapka alkoholu patří, tak to vždycky bylo a bude.
* Jaké jsou v okrese stavy zvěře?
Kritický byl problém s černou zvěří. Dvě teplé zimy zapříčinily, že se populace a dynamika reprodukce černé zvěře zmnohonásobila. Stavy šly rapidně nahoru. Zemědělci navíc hospodaří na čím dál větších celcích, kde pěstují monokultury, jako jsou obiloviny a kukuřice. Ty představují pro černou zvěř obživu, takže se má dobře a její stavy stoupají. Řepka je pro ni zase v letních měsících úkrytem. S tímto trendem musel korespondovat lov. V loňském roce byl rekordní nárůst odlovu zvěře: asi 1600 divočáků, což je oproti minulým letům obrovský nárůst. Pokud by myslivci chtěli udržet stávající stav černé zvěře, tak by se odstřel musel každoročně dokonce zdvojnásobit. Myslím ale, že nám početní stav pomůže zredukovat letošní zima, protože se pozastaví reprodukce.
* Za škody, které divočáci napáchají zemědělcům, jste zodpovědní vy?
Ano, náš myslivecký zákon je bohužel nastaven tak, že za škody způsobené černou i ostatní zvěří zodpovídají myslivci. Čelit škodám nelze neustálým zvyšováním odlovu, nejdůležitější je spolupráce zemědělců s mysliveckým sdružením. Ideální forma je, když hospodář je zároveň myslivcem. Tady v regionu je to individuální, někde spolupráce funguje, jinde vůbec. Proto se to také bude vyhrocovat, bude docházet k soudům kvůli škodám způsobeným černou zvěří.
* Stavy další zvěře také rapidně rostou?
Velkoplošné hospodaření dává dobré životní podmínky také spárkaté zvěři, ať je to srnčí, nebo jelení zvěř. Se zvyšováním stavů souvisí zase škody. Srnčí škodí v jarních měsících v mladých lesních porostech, kde dochází k okusům, ale hlavně při vytloukání paroží srnců. Čím lukrativnější strom, tím je pro srnce zajímavější. Jelení zvěř škodí v zimě a počátkem jara, kdy je sdružena do tlupy. Vliv na výši škod má i klid v lese, pokud je zvěř rušená lidským nebo jiným faktorem, je neklidná a způsobuje více škod. Způsob hospodaření je nepříznivý i pro zajíce a pernatou zvěř. Monokultury nezajišťují pestrost potravinové nabídky, proto jde zajíc v letním období po sklizni rapidně se stavem dolů. Je to teritoriální tvor, nejde jinam za potravou. Ani pernatá zvěř nemáživotní podmínky jako dřív, nejsou remízky, nemá úkryt, je rozšířený počet predátorů. Mláďata je schopen v jarních měsících pozřít i divočák.
* Co je kromě přemnožené černé zvěře problémem myslivců v regionu?
V prvních měsících roku zahajujeme kurz o první lovecký lístek, každoročně se nám hlásí kolem dvaceti uchazečů, ale jsou to lidé v produktivním věku, v lepším případě generace po škole. Nová generace myslivců nejde od dětí ze škol. Chybí tu myslivecké kroužky, přesto jsme republikovou raritou, protože tu pár kroužků máme - v Dobříkově, Žamberku a Kunvaldu. Když chodil školák s myslivcem do přírody, získal k ní vztah, dneska nám přicházejí až ti starší nebo ti, pro které je prioritou lov.
* Možná proto si značná část společnosti myslí, že myslivci jsou "vrazi v zeleném".
Myslivci ve společnosti nemají ideální postavení, přesto jsou pro přírodu nepostradatelní, starají se o zvěř. Myslivec je bohužel společností vnímán pouze jako lovec, který zabíjí zvířata. Někdy v tom mají lidé pravdu. Nedávno mě zarazil případ na Králicku. V jednom sdružení měli myslivci společnou naháňku, dostali se do početné tlupy jelení zvěře. Během lovu jich z padesáti kusů ulovili osm. Pro mě to je královská zvěř, k níž mám úctu. Na místě tamějšího mysliveckého hospodáře bych spíš přemýšlel o tom, jak té zvěři vytvořit podmínky pro přezimování -přezimovací obůrku, a nesoustředil bych se jen na lov formou naháňky. Takže občas si za svou pověst myslivci můžou bohužel sami.