Myslivci při přikrmování zvěře těží ze spolupráce se zemědělci (Kutnohorský deník)

Kutnohorsko
Nepřízeň na jedné straně může znamenat naopak přínos na druhé. Platí to například ve vztahu zemědělců a myslivců. Ti druzí vždy intenzivně využívali spolupráce s těmi prvními.
Zbytky zemědělského krmiva, které nenacházely v hospodářském provozu valného uplatnění, se velice hodily naopak pro využití v myslivosti. Současné ekonomické podmínky nutí družstva a firmy ke snižováním stavů dobytka. Díky tomu zůstává velké množství krmiv právě pro nimrody.
"Na venkově dochází v současnosti díky dovozům a nezájmu zpracovatelů k likvidaci chovů prasat a skotu, a tak objemných i jadrných krmiv vhodných pro zvěř je nadbytek," potvrdil Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.
"Myslivcům za minimální ceny poskytujeme takzvanou zadinu, což je odpad při čištění obilí, v němž se nacházejí zlomečky zrn a další komponenty, a vrchní vrstvu siláže, která je pro krávy málo kvalitní," uvedl Antonín Šárovec, ředitel zemědělské společnosti Agro Podlesí z Červených Janovic. Zmíněná zadina je velmi vhodná pro bažanty. Konzumace jejích součástí je pro tyto ptáky přirozenější než například krmení čistou pšenicí.
Právě v Červených Janovicích funguje spolupráce zemědělců a myslivců už dlouhodobě. Logická je už proto, že členové honebních společenstev zde jsou většinou zároveň vlastníky polí.
Podle Kamila Kvasničky z Mysliveckého sdružení Onomyšl se však rušení chovů dobytka na množství krmiv pro myslivce nijak výrazně neprojevuje. "Myslivecká sdružení si krmivo od zemědělců kupují. Co si zaplatí, to mají. V tom k žádné výrazné změně nedochází. Záleží vždy na spolupráci daného sdružení s daným zemědělským subjektem," sdělil.