Myslivci přikrmují v lesích zvěř, aby zimu přežila bez úhony (Bruntálský a krnovský deník)

Lesní zvěři nikdo cesty udržovat nemůže, ale myslivci se starají o to, aby během zimy měla zvěř dostatek potravy. "Smyslem přikrmování je udržet lesní zvěř v dobré kondici i v krutém období mrazu. Mnozí lidé si myslí, že přikrmováním bráníme přirozenému úhynu zvěře, ale není to pravdou. Slabé kusy zejména srnčí zvěře nikdy zimní období nepřežijí. Bylo by ale zcela proti zákonům myslivosti, nepečovat o zvěř silnou, která by po zimě mohla zeslábnout a přivést na svět nekvalitní potomky," řekl myslivec Lukáš Peška z Krnova. Největším problémem zvěře v zimě není ani tak nedostatek potravy jako spíše nedostatek pitné vody. "Přirozené zdroje vody zvěři rychle zamrzají. Není divu, že právě u potoků a řek myslivci nalézají nejvíce kusů uhynulé zvěře," konstatoval Lukáš Peška. Během zimního období myslivci zvěři přidávají do krmelců také sůl. Právě ta je pro zvěř nezbytně důležitým minerálem. "Sůl v krmelci má svůj velký význam nejen pro zvěř, ale také pro řidiče. Zvěř je inteligentní a ve chvíli, kdy jí chybí určitě minerály, začne je vyhledávat. Pokud sůl nenajde u krmelce, vydá se k jinému. Pokud není ani tam, tak je velice pravděpodobné, že půjde k silnici, která je nasolená a začne posyp olizovat. Tím může dojít ke střetu vozidla se zvěří. Ten může skončit i tragicky," zdůvodnil také význam přikrmování myslivec.
Myslivci do lesa chodí přikrmovat několikrát do měsíce. Pokud by lidé chtěli, můžou zvěři donést ovoce, zeleninu, obilí či kaštany. Důležité je krmit vždy poblíž krmelců. Když se někomu nechce tahat s krmením do lesa, mohou je věnovat některému myslivci.