Lidé budou moci pozorovat jeleny, zubry, rysy i vlky (Týdeník Klatovska)

*  Kdy a kde se zrodil nápad zřídit zoologický program, jehož cílem je, aby se lidé v šumavském národním parku dostali co nejblíže tamním zvířatům?
Zhruba před rokem jsem od vedení dostal úkol, abych vypracoval projektový záměr na zoologický program. Ten jsem vypracoval, a to de facto samostatně, i když jsem si samozřejmě vzal vzor od bavorských sousedů a dalších parků, kde se něco podobného už zrodilo.

* Kdy se program rozběhl a co vše nabízí?
Záměr byl schválen koncem minulého roku a letos jsme už vystavěli první tři pozorovací místa, do kterých jsme investovali zhruba dva miliony korun. Dále jsme za zhruba dva a půl milionu korun projektovali další etapy. Celý program je nastaven na osm let, což je doba, kdy se budou moci čerpat finance ze strukturálních fondů Evropské unie. Vprvní etapě vznikla již tři zmíněná pozorovací místa. Dvě zimní a jedno na léto a podzim. Spolu s těmito místy je pro první etapu plánována ještě výstavba stanice pro handicapované živočichy, která by měla stát zhruba 5 km od Vimperka, kde máme nevyužívanou lesní školku, která má zhruba sedm hektarů. Dalším projektem jsou soví voliéry na Borové Ladě. Tím skončí první etapa, do dalších etap spadá projektování a realizace návštěvnických center, kterých bude celkem sedm.

* Na kolik přijdou tyto projekty?
Stanice je projektována na 18,5 milionu, soví voliéry zhruba na 12,5 milionu. U návštěvnického centra je náročnost zhruba od 60 do 100 milionů korun.

* Na která místa již nyní mohouv rámci zoologického programu zavítat návštěvníci Šumavy a co na nich uvidí?
V současné době jsou v provozu dvě zimní pozorovací místa. Jedno je v západočeské části Šumavy na Srní, druhé je v jižní části Šumavy v místě zvaném U Herciána mezi Jeleními Vrchy a Novou Pecí.

* Co konkrétně je na pozorovacích místech k vidění?
My jsme ta pozorovací místa úmyslně vázali na přezimovací obůrky, aby návštěvník měl téměř stoprocentní šanci spatřit jelení zvěř. Obůrka na Srní má kolem 50 hektarů a přezimuje v ní zhruba 100 až 150 kusů jelení zvěře, druhá obůrka v jižní části má okolo devíti hektarů a tam přezimuje několik desítek kusů zvěře.

* Přispíváte nějakým způsobem k tomu, aby turisté zvěř viděli, nebo vše necháváte pouze náhodě?
Zvířata jsou v areálu přece jen uzavřena a zcela pochopitelně se v době strádání musí přikrmovat. A my toho přikrmování využíváme a zvěř pozorujeme u krmelců.

* V létě, kdy se o tomto projektu hovořilo poprvé, zaznělo ze správy parku, že by se na Šumavu mohl vrátit zubr či vlk a lidé by je také pozorovali.
V současné době na Šumavě jsou vlci i ve volné přírodě, ale co se týká zoologického programu a konkrétně velkých šelem, jako je vlk a rys, nebo velkých kopytníků, jako je zubr, tak ti by byli v několikahektarových expozicích. Smečka vlků by tak byla samozřejmě za zabezpečeným plotem.

* Takže by to trošku připomínalo zoologickou zahradu.
My máme jednak přirozené biotopy, které máme k dispozici a nemusíme je vytvářet tak jako v ZOO a druhá věc je, že prostor ve výběhu by byl mnohem větší, aby návštěvník měl pocit, že zvíře vidí venku. (Do rozhovoru se zapojil i Jiří Kec z územního pracoviště NPŠ v Srní, kde má vzniknout výběh pro vlka: Na rozdíl od zoologických zahrad je to u nás projektováno tak, že lidé půjdou ke zvířátku na návštěvu. Není tedy stoprocentně zaručeno, že ho uvidí, protože zvěř se bude naprosto volně pohybovat ve svém přirozeném biotopu, kde bude mít dostatek skrýší. Zároveň tam ale budou pozorovatelny, takže kdo bude mít dostatek trpělivosti, tak se dočká a může si pořídit snímky z přirozeného života těchto zvířat.)

* Dokážete říci časový horizont, kdy by lidé mohli na Šumavě vidět rysy, vlky či zubry?
Teď jsme ve fázi projektování a kolem projektů probíhá široká diskuze. Já ale předpokládám, že začátek realizace prvních dvou návštěvnických center bude na jaře 2010.

* Bude tato služba zpoplatněna?
Vše bude zdarma s výjimkou návštěvnických center, kde kvůli uhrazení nákladů předpokládáme, že budeme vybírat parkovné.