Zachránili i polární lišku, která utekla z kožešinové farmy (Mladá fronta DNES)

"Potravin se nám tady sejde, že nám to vystačí na dva tři měsíce. Jinak se také snažíme upozornit na to, aby lidi nezapomínali na zvířata i o Vánocích," řekl David Číp ze stanice. Stanice přijme ročně kolem 400 zvířat a ptáků, většinu z nich porazilo auto nebo jim nenávratně poškodilo křídla elektrické vedení. "Střety s vozidly bývají nejčastější," podotkl Číp.

Bažant se lidí nebojí, v polích by na ně mohl útočit Každé zvíře má obvykle za sebou nepěkný příběh. Jednu klec společně obývá havran a bažant, oba si chtěli původní majitelé ochočit, ale po čase se jim omrzeli. Havran bez drápů na jedné noze by se ve volné přírodě už neuživil.
Ani bažant se lidí nebojí, a proto by v polích nečekaně na nezvané hosty útočil. V jedné malé kleci posedával osamocený kalous ušatý, který po střetu s autem oslepl.
"S méně handicapovanými zvířaty by v kleci nepřežil, proto je sám," vyprávěla průvodkyně.

Ve stanici žijí labutě, draví ptáci nebo i králíci Stanici v současnosti také obývají labutě, draví ptáci, krkavec i třeba králíci. Slouží jako náhradní rodiče pro opuštěná mláďata. Nezvykle na zdejší klima se procházela v kleci také polární liška. Té se nejspíš podařilo utéct z kožešinové farmy, a proto si "zachránila kožich", hlásala cedule. "Máme ji tu, aby si lidé uvědomili, že kožichy podporují špatné zacházení se zvířaty. Jedna kožešinová farma nás chtěla sponzorovat, hrozně se divili, že nemáme zájem," řekl Číp.
Stanice je existenčně závislá na darech.
Obdobně velká stanice utratí tři miliony ročně, jaroměřská si vystačí s 400 tisíci korunami, protože má stále ještě dobrovolníky, kteří jsou ochotni pracovat zadarmo.
David Číp doufá, že příští rok přispěje na provoz Královéhradecký kraj i ministerstvo pro životní prostředí.