Začíná sčítání obětí šelem (Lidové noviny)

OSTRAVA
Unikátní výzkum začíná v Beskydech. Ekologové se tam spolu s myslivci budou snažit zjistit, kolik zvířat vlastně tamní šelmy skutečně uloví. Obdobný průzkum se v této části země ještě nikdy neuskutečnil. Beskydy jsou přitom jediným místem v České republice, kde žijí tři druhy velkých šelem - vlci, medvědi a rysi. Ekologové si kladou otázku, kolik srnčí zvěře, divokých prasat nebo jelenů vlastně zahubí. Pomoci při hledání stržených kusů zvěře mají v lesích ekologům myslivci i lesníci. Za to, že zvěř vyfotografují a oznámí její nález, mohou dostat až pětisetkorunovou odměnu. To v případě, kdy se prokáže, že zvíře skutečně usmrtila šelma. Když nad příčinou smrti zvířete zavládnou pochybnosti, musí se nálezce spokojit jen s 250 korunami. A to vše po dobu dvou let, neboť tak dlouho má průzkum organizovaný Hnutím Duha pokračovat.
Peníze mohou ekologové vyplácet díky fondům z Norska, Lichtenštejnska a z Islandu. Letos v létě dostalo Hnutí Duha na projekty spojené s životem velkých šelem v Beskydech zatím rekordní částku sto tisíc eur. Započatý výzkum se stal součástí projektu s názvem Soused vlk, jehož cílem je komplexní ochrana velkých šelem v moravskoslezských horách.
"Sami narazíme v průměru na jednu strženou kořist za zimu. Bývají v hodně nepřístupných místech. S pomocí dalších lidí můžeme za zimu najít snad i dvacet kusů," doufá Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Srovnatelný průzkum se uskutečnil jen na Šumavě Myslivci i lesní hospodáři dostali seznam expertů, kterým je nutno po nálezu zavolat. Každý z celkem šesti lidí zastupuje jinou část Beskyd. Ekologové pořádali pro myslivce a odbornou veřejnost v minulých měsících i odborné semináře v Rožnově pod Radhoštěm, Vsetíně nebo v Ostravici. Existují i přesné návody, jak při nálezu stržené zvěře postupovat. Vše je napřed třeba pečlivě vyfotografovat, myslivci by měli odhadovat i věk, kondici nebo pohlaví obětí velkých šelem. Pokud to tedy bude vůbec možné.
Jen trochu srovnatelný výzkum probíhal před dvěma lety na Šumavě. Zjistilo se, že rys, který tam žije, má na svědomí maximálně deset procent zabité srnčí zvěře. Mnohem víc kopytníků v lesích zabije člověk nebo skončí pod koly aut.
"Lepší znalost potravních nároků zvěře pomůže jejich ochraně," je přesvědčen Kutal. Kromě Českomoravské myslivecké jednoty se na výzkumu podílí i Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Výzkum si pochvaluje také Milan Orálek z Valašského Meziříčí, který je členem poradního sboru pro velké šelmy na ministerstvu životního prostředí. "Nikdy se v Beskydech nic takového nedělalo. A bohužel, často se dělají závěry bez jakýchkoli přesnějších čísel. Na sousedním Slovensku se křičí, kolik tam mají medvědů, a přitom je nikdo vlastně ani nespočítal," argumentuje ekolog.
Výzkum stržené zvěře není jedinou aktivitou, kterou ekologové za získaná eura dělají. Ve spolupráci s lesnickou fakultou zvolenské univerzity na Slovensku zkoumají z nalezených stop a pozůstatků DNA beskydských šelem. Výsledky mají dát časem odpovědi na otázky, jak moc šelmy na česko-slovenskopolském pomezí migrují, ale také to, kolik jich je.
Sčítání stržené zvěře je v těchto dnech v začátcích a na první objevenou oběť šelem se teprve čeká. Podle velmi hrubých odhadů žije nyní v Beskydech něco mezi patnácti až dvaceti rysy, jeden až tři medvědi a možná dvě desítky vlků. Jde vlastně o miniaturní populaci velkých šelem a odborníci jsou v souvislosti s její budoucností spíše skeptičtí. "Záměrů ohrožujících jejich klidné životní prostředí je čím dál tím více," konstatuje zooložka Dana Bartošová ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy. I ona je jedním z článků sítě ověřovatelů, kteří netrpělivě čekají svého mobilního telefonu, až někdo v horách najde zbytky stržené kořisti.