Myslivci odmítají ocelové broky (Lidové noviny)

PRAHA
Mezi ochránci přírody a myslivci se rozhořel spor o to, zda používat, či nepoužívat olověné střelivo. Ochránci tvrdí, že stávající olověné broky jsou jedovaté, tráví ptáky i jinou zvěř, a požadují proto jejich náhradu za neškodnou ocelovou munici. Myslivci se ale přechodu na ocelové broky bojí. Jsou prý totiž dražší, méně přesné, a navíc nebezpečnější než vyzkoušené olovo.
Otravou jsou nejvíce ohroženi dravci a vodní ptáci. Dravcům, třeba orlům, se broky dostávají do těla při požírání postřelené kořisti, která pro ně představuje snadný úlovek. Vodní ptáci - například husy, kachny nebo labutě - je zase nejčastěji spolknou při pročesávání dna rybníků či řek, kde si hledají potravu.
V sousedním Německu přírodovědci při nedávném výzkumu zjistili, že broky, kterých tamní myslivci každoročně vystřílejí zhruba 120 tun, mají na svědomí až třetinu všech úmrtí vzácného orla mořského. Podobné výsledky pocházejí i ze Spojených států, kde olovo likviduje tamní kondoří populaci.
Kolik otrav způsobí tuny olověných broků, každoročně vypálených českými myslivci, zatím nikdo na vědecké úrovni neřešil. Přesto jsou takové případy podle odborníků časté. "V Česku nemáme o otravách dravců olovem systematický přehled, i když jednotlivé zprávy se objevují. Realita bude zřejmě velmi podobná té německé," míní Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické.
Spolknuté olovo se ptákům dostane z trávicího traktu do jater, ledvin a slinivky. Ptáci pak hynou slepí, v křečích nebo se prostě udusí. "Dobře je intoxikace olovem vidět na labutích v letu. Po otravě olovem mají špatnou koordinaci, křeče, a proto neudrží dlouhý krk natažený," vysvětluje Vermouzek.
Skončí olovo v roce 2010?
Olověné broky by měly z české přírody zmizet již od ledna 2010, kdy začne platit vyhláška, která zakáže jejich používání při lovu drobné zvěře. Tento zákaz měl vstoupit v platnost již před lety, ovšem zákonodárci povolili jeho odklad o šest roků. Ochránci přírody mají proto obavy, zda myslivcům tradičně nakloněný parlament nevyjde "olovu" vstříc.
Myslivci odmítají, že by chtěli jakkoli lobbovat. Odporem k novým ocelovým brokům se ale nikterak netají. Hlavním jejich argumentem je tvrzení, že ocel je výrazně tvrdší a pružnější než olovo, a střelcům bude proto hrozit zranění od odražených broků.
Myslivecké obavy potvrzuje vývojář Ludvík Král ze společnosti Sellier & Bellot, která vyrábí střelivo. "Olovo se rozplácne, ale železo se může odrazit a lovce zasáhnout například do oka," varuje Král. V Německu prý při zkouškách ocelového střeliva došlo k několika zraněním. Relativní lehkost oceli oproti olovu navíc zřejmě způsobí, že střelba bude méně přesná. "Ocelové broky rychleji ztrácejí svou rychlost, a proto musejí být větší. Do náboje se jich tak vejde méně," vysvětluje Král. To podle zkušeností dánských myslivců, kteří již ocelí střílejí, vede ke zvýšení počtu zmrzačených kachen. Ocelové broky zaseknuté do stromů navíc podle Krále tupí dřevorubcům pily.