Divoká prasata se stávají noční můrou pro myslivce (Mladá fronta DNES)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Myslivci ale mají problémy jinde - vrásky na čele jim přibývají hlavně kvůli přemnoženým divočákům.
V 80. letech byla divoká prasata v kraji spíše vzácností, teď se ale tak rozmnožila, že myslivci neví, co s nimi. Komunistický způsob hospodaření jim začal vytvářet ideální podmínky. Velké, zcelené komplexy polí, nabízejí skvělé možnosti pro úkryt, když se v lese necítí v bezpečí. Také se výrazně změnily pěstované plodiny. "Dříve se preferovaly okopaniny, hlavně brambory a řepa. Dnes jsou tyto druhy na ústupu a pěstuje se hlavně kukuřice a obilí. Ty svědčí prasatům a spárkaté zvěři," říká Pavel Martin, jednatel mysliveckého spolku Klatovy.
Divoká prasata pak "plundrují" celé hektary polí a zemědělcům způsobují obrovské škody. Pro dospělého jedince není v noci problém ujít i 40 kilometrů, kdy zlikviduje na co přijde. "Letos byly škody na obilí a kukuřici takové, že ohrožují další existenci a hospodaření družstva," tvrdí Josef Balín, ředitel zemědělského družstva v Dolanech na Klatovsku. Nebezpečí představují prasata i pro silniční dopravu - narůstají počty nehod, které způsobí.
Poslední kapkou byly dvě poslední teplé zimy, kdy počty divočáků vzrostly geometrickou řadou. "V lesích nemají přirozeného nepřítele," říká Pavel Martin.
V 80. letech byla divoká prasata v kraji spíše vzácností, teď se ale tak rozmnožila, že myslivci neví, co s nimi. Komunistický způsob hospodaření jim začal vytvářet ideální podmínky. Velké, zcelené komplexy polí, nabízejí skvělé možnosti pro úkryt, když se v lese necítí v bezpečí. Také se výrazně změnily pěstované plodiny. "Dříve se preferovaly okopaniny, hlavně brambory a řepa. Dnes jsou tyto druhy na ústupu a pěstuje se hlavně kukuřice a obilí. Ty svědčí prasatům a spárkaté zvěři," říká Pavel Martin, jednatel mysliveckého spolku Klatovy.
Divoká prasata pak "plundrují" celé hektary polí a zemědělcům způsobují obrovské škody. Pro dospělého jedince není v noci problém ujít i 40 kilometrů, kdy zlikviduje na co přijde. "Letos byly škody na obilí a kukuřici takové, že ohrožují další existenci a hospodaření družstva," tvrdí Josef Balín, ředitel zemědělského družstva v Dolanech na Klatovsku. Nebezpečí představují prasata i pro silniční dopravu - narůstají počty nehod, které způsobí.
Poslední kapkou byly dvě poslední teplé zimy, kdy počty divočáků vzrostly geometrickou řadou. "V lesích nemají přirozeného nepřítele," říká Pavel Martin.