Kaštany jsou ideální pro přikrmování jelenů, daňků nebo muflonů (Kutnohorský deník)

Tuny kaštanů a žaludů vykoupí každoročně obory a honitby v České republice. Jedná se totiž po dlouhá léta o nejoptimálnějším doplňkové krmivo pro velkou spárkatou zvěř.
Jen v minulém roce spotřebovali v žehušické oboře na zimní přikrmování jelenů a daňků přibližně sto dvacet metráků plodů jírovce maďalu. "Čím víc kaštanů vykoupíme, tím lépe. Našimi hlavními dodavateli jsou zejména vzdělávací zařízení v regionu," upřesnil tamní oborník Petr Stárek.
A kutnohorské žactvo se činí. "Jsme s oborou v Žehušicích dlouhodobě domluveni. Letos děti nasbíraly skoro dvě a půl tuny kaštanů," sdělila zástupkyně ředitele Základní školy Jana Palacha v Kutné Hoře Zdeňka Blahníková. O žádnou dobrovolnickou činnost se však nejedná. Spíše o první brigádu. Sběrači podle slov Zdeňky Blahníkové dostanou za kaštany zaplaceno, tři koruny za kilogram.
Základem přikrmování divoké lesní zvěře je však po celou zimu seno. A ne ledasjaké. Vysoká je totiž podle myslivců značně vybíravá. "Seno musí být nejlépe vojtěškové nebo jetelové, přičemž od září je potřeba přidávat další krmiva. Právě v září a říjnu totiž zvěř vyhledává nejvíce potravu, aby načerpala zásobní látky na zimu," uvedl Jaroslav Syrový, předseda Okresního mysliveckého spolku Kutná Hora.
Do krmelců tak na podzim přibude ještě obilí, řepa nebo koncentrované krmné směsi, vyvinuté speciálně pro daný druh zvěře. Naopak kaštany, žaludy nebo bukvice se zvěři jednoduše vysypou po loukách a pod stromy, kde si je sama najde.
Početní stavy vysoké zvěře na Kutnohorsku jsou podle vyjádření předsedy okresního mysliveckého spolku stále nadlimitní. Vyloženě přemnožená jsou ale pouze divoká prasata, která v průběhu roku redukují myslivci odstřelem.