Farmáři se odškodnění nedočkali (Prostějovský deník)

Kobylničky
Jan a Karel Coufalovi, soukromí zemědělci z Kobylniček, se odškodnění za srpnové řádění divočáků na své úrodě nedočkali. S místními myslivci se nedomluvili a zvažují, zda se obrátí na soud. "Zatím se nám ale nepodařilo sehnat soudního znalce, který by celou věc sepsal," uvedl Jan Coufal.
"Pokud uživatel neuhradí škodu do šedesáti dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody, může poškozený ve lhůtě tří měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu," vysvětlil situaci tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
"Děláme, co můžeme, máme odstřeleno devadesát šest kusů divočáků," brání se Vladimír Spurný z Honebního společenstva Určice-Myslejovice. Tvrdí, že nemohou uspořádat hon na černou zvěř, protože ta není v normovaných stavech. "Dostali jsme výjimku na odstřel několika starších kusů a dvě velká prasata jsme už ulovili," upřesnil Spurný. K otázce škod se ale nevyjádřil. Jen řekl, že Honební společnost má připravenou žádost na odstoupení inkriminované části honitby.
"Také mi vadí, že myslivci lákají divočáky z lesa na nepovolené přikrmování," uvedl Jan Coufal. Na kopci Perná se totiž před jedním posedem (kazatelnou) objevila hromada staré siláže a dalších rostlinných zbytků, které se používají právě při přikrmování divokých prasat.
"Myslivci vůbec nedodržují zákon," upozornil Coufal. V případě, že se jedná o vnadiště, které má přilákat zvěř za účelem lovu, musí být obilné zbytky ohraničeny dřevěnou konstrukcí, vysokou třicet centimetrů. Jinak se jedná o nepovolenou skládku odpadu. Vnadiště navíc místní myslivci vůbec zřizovat nemohou, protože černou zvěř nemají v normovaných stavech. Na inkriminovaném místě jsou dobře viditelné stopy dalších dvou hromad, které tam myslivci před nedávnem vytvořili.
"Nejdůležitější je dohoda provozovatelů sousedících honiteb tak, aby zvěř z velkých lesních komplexů nebyla prostřednictvím zakládání krmelišť záměrně lákána ven," dodává k tomu mluvčí ministerstva Vorlíček.
"Pravděpodobně jde o soukromou iniciativu," míní hospodář určicko - myslejovických myslivců František Pospíšil a slíbil: "Spojím se se správcem úseku a vše bude odstraněno."
S honitbou určických myslivců sousedí honitba Richarda Belcrediho z Brodku u Prostějova. Podle něj není černá zvěř přemnožená a on s ní problém nemá. "Pokud místní zemědělci zaseli kukuřici hned vedle lesa, tak se nemohou divit, že jim tam divočáci chodí," připojil svůj názor Belcredi.
Největší honitbu v oblasti mají Vojenské lesy a statky Plumlov ve vojenském újezdě Březina. Místní spekulují, že by po případném odstoupení honitby určickými myslivci přešla tato honitba právě pod Vojenské lesy. "Divize Plumlov ale nemá o přičlenění pozemků zájem, protože ke zřizování honiteb využívají Vojenské lesy výhradně pozemky, na nichž mají právo hospodařit," vysvětlil plumlovský ředitel Petr Švadlena. Ministerstvo zemědělství vydalo v červenci letošního roku metodický pokyn pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území republiky. Pokyn se týká jelena evropského, daňka skvrnitého, siky japonského, muflona, srnce obecného a také prasete divokého.
Pokyn má tlačit na vlastníky honebních pozemků a držitele honiteb, aby radikálně snížili počty zvěře do roku 2011, zejména tam, kde nejsou stanoveny minimální a normované stavy.
"Ministerstvo očekává, že realizace mimořádných opatření přinese výrazné zlepšení. Podobně jako tomu bylo v letech 2004 a 2007," upřesnil jeho mluvčí Vorlíček. V minulém roce došlo například u prasat divokých ke zvýšení odlovu o 56%.
Honitby se rozlišují do čtyř tříd, které závisejí na několika faktorech, jako jsou nadmořská výška, intenzita zemědělské činnosti na polích nebo kvalita lesů. Normy zvěře jsou stanoveny na tisíc hektarů plochy. U prasete divokého v nejhorší čtvrté třídě honitby je normovaný stav 7 kusů a v první třídě honitby 16 kusů na 1000 hektarů plochy.