Jak předci na Karlovarsku slavili "dušičkový" čas (Mladá fronta DNES)

Listopad byl plný oslav
O Dušičkách lidé navštěvovali hroby svých zemřelých blízkých. Hroby se vždy zdobily květinami, věnci a byly na nich zapalovány svíčky, dříve i větší světla. Na hroby dětí se dávaly papírové polštářky, aby se dětem "dobře leželo". Aby nebyl rušen klid mrtvých, nemělo se 2. listopadu pracovat a podnikat dlouhé cesty. Pozdě večer a v noci lidé jen neradi chodili ven. Vyhýbali se kostelu a hřbitovu, neboť v tu dobu prý duchové sloužili mši.
Třetího listopadu byl oslavován patron myslivců sv. Hubert. Byl též považován za ochránce proti vzteklině. Velké hubertovské oslavy myslivců se konaly v Odeři. V Radošově onoho dne pořádali lovci hon na srnčí zvěř.
Na sv. Martina, to je 11. listopadu, se dříve všude pojídala husí pečínka. Krmné husy byly v ten čas nejlepší.
Na sv. Cecílii, 22. listopadu, se po celém kraji konaly oslavy hudebních sdružení, neboť sv. Cecílie byla patronkou hudebníků. Ve městech i na vsích se koncertovalo, tančilo a smálo žertovným přednáškám na téma hudba a hudebníci.
Taneční zábavy končily 25. listopadu o sv. Kateřině. Až zhruba do roku l900 byl zákaz tance po tomto datu víceméně dodržován. Říkalo se, že kdo tančí po sv. Kateřině, dostane křivé nohy.

Přástky sdružovaly lidi
Na Kateřinu nebo o několik dní později v čase adventu začínaly na vsích přástky neboli předení lnu. Trvaly až do masopustu. Přástky zanikly v kraji mezi Chebem a Karlovými Vary na sklonku l9. století. Jako desítky jiných zvyků, tradic a obyčejů ustoupily rozvoji techniky a industrializaci.
Večer po skončení všech domácích prací se ženy a dívky scházely v předem určené chalupě a spřádaly na kolovratech len. Přástkové domy se střídaly vesměs po třech dnech. Přástky trvaly od sedmi do deseti hodin večer. Kromě pilné společné práce přinášely i oblíbené zábavy dlouhých zimních večerů. Zpívaly se písničky, vyprávěly strašidelné historky, pověsti, pohádky a také se hrály rozličné hry.
Vedle přástek se někde ženy scházely i na draní peří. Na Chebsku ženy sedávaly v kruhu kolem otevřeného ohniště na roštu, dým odváděl speciální kouřovod tvaru trychtýře. Děti seděly na lavici podél zdi, občas zašli i mládenci a labužnicky pokuřovali z dýmek. Jako pohoštění se podávala vařená červená řepa se solí a chlebem i se sladkou červenou šťávou. Večer končíval písničkou, ba i tancem.
Nejpozději o přástkách se obydlí muselo zajistit proti zimě. Chatrné stěny chléva byly obloženy mechem, slámou, rákosem či obity prkny. Podobně se zateplovaly i dveře domu. Hospodář také připravil "zimní okna", to jest zavěsil vnitřní okna, parapety vystlal mechem, na který hospodyně naskládala jablka.