Opilecké nebo střízlivé hony? (Brněnský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
"To je dobře, že jste je taky jednou přijeli zkontrolovat! Dyť já radši ani nejdu na procházku, když vím, že je hon. Co jsem s nima už zažila, když pořádali ty svoje opilecké hony," zavolala přes plot na odcházející policisty tetka, která už pamatuje pěknou řádku podzimních rán, za kterých se po vsi slézali chlapi v zeleném s puškou přes rameno a psem u nohy.
A teď co? Komu dát zapravdu? Měli by se policisté cítit hloupě, když na honech kontrolují myslivce? Jsou kontroly na honech potřebné a žádoucí? Jednoduchá situace, která se v různých detailních obměnách odehrává na nespočtu míst v republice: ranní mlha s sebou přinesla i přízemní mrazíky, pro myslivce, který se celý rok stará o zvěř v lese za zahradou a na polích v okolí, začíná sváteční sobota.
Pes už ví, že se pán chystá na něco lepšího, protože si neobléká vaťák, ale parádní zelený kabát, ještě po dědovi. V nimrodově mysli se odehrává minisouboj - dát si štamprli na kuráž, na zahřátí a vůbec na zdárný hon nebo vydržet až do posledního zatroubení poslední leče, kdy ze zimy najde s kamarády útočiště ve vyhřáté chatě?
A proč si nevzít placatici do náprsní kapsy, aby mohl s kamarády zapít povedenou leč a letošního prvního trefeného bažanta?
Důvodů, proč odolat a dát si na zahřátí horký čaj, na kuráž se poplácat s kamarády po ramenou a na zdar honu zavolat "lovu zdar!" je hned několik. A do myslivcovy hlavy se sypou jako broky: Co kdyby si štamprli dal soused Karel -vždyť mu stačí trocha a je jak motyka - kdybych měl střílet někde s ním, když je v takovém stavu, to bych radši zůstal doma - za broky v zádech mi ti bažanti nestojí!
Aco kdybych si přece jenom jednu dal - maximálně ještě jednu s Frantou před zahájením. A možná ještě malou s Vladem, však dojel až z Trenčína. Jenže co kdyby, náhoda je blbec. A co pak. Co když bych nedej Bože někoho střelil, však ne někoho od nás, ale co když tam budou kluci u potoka v olšinách, jak tam mají bunkr.
Do smrti bych si to vyčítal, že kdybych nepil, nemusel jsem se unáhlit a střelit dřív, než ten "bažant" vyletěl!
A co když přijdou zas ti zatracení policajti, budou otravovat s dokladama, ale co když mi dají fouknout? Sebrali by mi pušku, doklady a bažanty bych už dneska mohl akorát nahánět.
Zaplatil bych pokutu a k tomu by se mi chlapi smáli ještě celý rok, že bez jedničky v krvi nestřelím ani krávu. Tak to si radši vypiju hlavu až večer v boudě!
Každý z těchto důvodů, proč nevyjít do polí, lesů a luk na hon přiopilý s prstem na spoušti nabité brokovnice, je dobrý.
Je jistě tisíce jiných pro i proti. Ve finále ale záleží vždy na jednotlivci, jak souboj v sobě vybojuje. Každý myslivec je zodpovědný sám za své jednání!
A odpověď na otázku ze začátku? Mimoděk ji utrousí strýc, při vzpomínce na klučičí roky, kdy chodil na hony pomáhat nosit zastřelené zajíce: "Včil už je to jiné, všeci myslivci sa zklidnili, dávajú si pozor a nepijú. To od tej doby, co policajti začli chodit na kontroly."
Aleš Mergental
Autor je mluvčím policistů v okrese Brno-venkov