Halali a svatý Hubert (Rakovnický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Staří Keltové (Keltové, Galové, kmeny s vysokou kulturou, od 2. pol. 1. tisíciletí př. n. l. až do 7.-8. stol. n. l., v Čechách byl usídlen kmen "Bójů," pozn. autora) lovili pouze z vášně a sportu. Měli chráněná území a znali dobu hájení zvěře.
Zvěř, kterou lovci obstoupili, nezabíjeli, ale pouštěli na svobodu. Tomuto vysokému stupni lovecké kultury odpovídala i láska ke psům.
Zakladatelem péče o zvěř je považován císař Maxmilián I. (1459-1519). Chtěl obnovit lesk a slávu starých lovů, která byla dávno v úpadku. Jako první stanovil dodnes platné zásady myslivosti, myslivecké etiky a péče o zvěř. Díky zimnímu krmení, slaným lizům a zásypům stavy zvěře stoupaly. To roztrpčovalo sedláky, protože rostly škody, které zvěř způsobovala, a tak, když císař Maxmilián zemřel, rozšířila se pověst, že "Jeho císařské veličenstvo" odkázalo zvěř dvorním sedlákům.
Následkem byla taková jatka, že za několik dní byly stavy zvěře nižší, než před Maxmiliánovými opatřeními. Ale mnozí majitelé panství pokračovali v Maxmiliánově tradici. O vysokých stavech zvěře svědčí kronikářova zpráva o jídelníčku na svatbě Petra Voka z Rožumberka s Kateřinou z Ludanic roku 1580 v Bechyni: 32 daňků, srnců a jelenů, 20 soudků naložené zvěřiny, 5 divokých prasat, 330 zajíců, 342 koroptví, 30 bažantů, 750 pstruhů, 2220 kaprů, 3600 štik. Tolik pouze zvěřina a ryby.
Nemusíme tak daleko do naší historie. Vraťme se jen do minulého století.
Podle údajů Státního úřadu statistického úřadu z roku 1933 bylo na území naší republiky uloveno 2 407 000 koroptví, 440 000 bažantů a 1 607 000 zajíců, kteří měli největší hodnotu v naší lovné zvěři a do státního rozpočtu přinesli tehdy 32 140 000 Kč. A kam mizeli za totality?
Dva zajíci sedí na mezi a trhají stranické průkazy.
Jde kolem méďa Béďa, předseda KSČ a křičí:"To vás bude mrzet!" Menší Bobek se podívá na Boba:"On nás zničí."
Bob se usměje o povídá: "Dnes je pátek, to už schůzi nesvolá, v sobotu je odchyt a v neděli jsme ve Francii."
Všude v celém světě jsou podzimní lovy spojovány s patronem myslivců sv. Hubertem. Podle staré pověsti byl syn augustiánského Bertranda Hugibert vášnivým lovcem. Lovil však bez mysliveckých zásad a zvěř krutě zabíjel.
Při jednom lovu na jelena se uštvané zvíře zastavilo, mezi parohy se mu objevil zářící kříž a tajemný hlas vyzýval Huberta k pokání.
Ten se po smrti své manželky stal řeholníkem v Lutychu a změnil své jméno na Hubert. Zemřel v roce 727 a byl prohlášen za svatého.
Tolik jedna z legend.
Ve středověku bylo založeno několik řádů sv. Huberta. U nás byl řád sv. Huberta založen začátkem 18. století hrabětem Šporkem, který na svém panství nechal Matyášem Braunem postavit pomník v místech, kde končila štvanice, které se zúčastnil v korunovačním roce 1723 i císař Karel VI. (1658-1740).
U nás byla v roce svatováclavském založena "Hubertská jízda."
V církevním kalendáři je sv. Huberta 3. listopadu a tento den považují myslivci za svůj svátek.
Zvěř, kterou lovci obstoupili, nezabíjeli, ale pouštěli na svobodu. Tomuto vysokému stupni lovecké kultury odpovídala i láska ke psům.
Zakladatelem péče o zvěř je považován císař Maxmilián I. (1459-1519). Chtěl obnovit lesk a slávu starých lovů, která byla dávno v úpadku. Jako první stanovil dodnes platné zásady myslivosti, myslivecké etiky a péče o zvěř. Díky zimnímu krmení, slaným lizům a zásypům stavy zvěře stoupaly. To roztrpčovalo sedláky, protože rostly škody, které zvěř způsobovala, a tak, když císař Maxmilián zemřel, rozšířila se pověst, že "Jeho císařské veličenstvo" odkázalo zvěř dvorním sedlákům.
Následkem byla taková jatka, že za několik dní byly stavy zvěře nižší, než před Maxmiliánovými opatřeními. Ale mnozí majitelé panství pokračovali v Maxmiliánově tradici. O vysokých stavech zvěře svědčí kronikářova zpráva o jídelníčku na svatbě Petra Voka z Rožumberka s Kateřinou z Ludanic roku 1580 v Bechyni: 32 daňků, srnců a jelenů, 20 soudků naložené zvěřiny, 5 divokých prasat, 330 zajíců, 342 koroptví, 30 bažantů, 750 pstruhů, 2220 kaprů, 3600 štik. Tolik pouze zvěřina a ryby.
Nemusíme tak daleko do naší historie. Vraťme se jen do minulého století.
Podle údajů Státního úřadu statistického úřadu z roku 1933 bylo na území naší republiky uloveno 2 407 000 koroptví, 440 000 bažantů a 1 607 000 zajíců, kteří měli největší hodnotu v naší lovné zvěři a do státního rozpočtu přinesli tehdy 32 140 000 Kč. A kam mizeli za totality?
Dva zajíci sedí na mezi a trhají stranické průkazy.
Jde kolem méďa Béďa, předseda KSČ a křičí:"To vás bude mrzet!" Menší Bobek se podívá na Boba:"On nás zničí."
Bob se usměje o povídá: "Dnes je pátek, to už schůzi nesvolá, v sobotu je odchyt a v neděli jsme ve Francii."
Všude v celém světě jsou podzimní lovy spojovány s patronem myslivců sv. Hubertem. Podle staré pověsti byl syn augustiánského Bertranda Hugibert vášnivým lovcem. Lovil však bez mysliveckých zásad a zvěř krutě zabíjel.
Při jednom lovu na jelena se uštvané zvíře zastavilo, mezi parohy se mu objevil zářící kříž a tajemný hlas vyzýval Huberta k pokání.
Ten se po smrti své manželky stal řeholníkem v Lutychu a změnil své jméno na Hubert. Zemřel v roce 727 a byl prohlášen za svatého.
Tolik jedna z legend.
Ve středověku bylo založeno několik řádů sv. Huberta. U nás byl řád sv. Huberta založen začátkem 18. století hrabětem Šporkem, který na svém panství nechal Matyášem Braunem postavit pomník v místech, kde končila štvanice, které se zúčastnil v korunovačním roce 1723 i císař Karel VI. (1658-1740).
U nás byla v roce svatováclavském založena "Hubertská jízda."
V církevním kalendáři je sv. Huberta 3. listopadu a tento den považují myslivci za svůj svátek.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.