Vlk proti psovi: Kdo s koho? (Šíp)

Když se potká pes a vlk, je zle. Obě šelmy mají sice stejné kořeny, ale už v pradávných dobách se jejich cesty rozešly naprosto opačným směrem. Zatímco vlk zůstal člověku nepřítelem, pes se stal naopak jeho nejlepším přítelem.

Souboj vlka se psy je vždy největší událostí loveckého festivalu Salburun v Kyrgyzstánu.
Bitva je to ale nerovná, protože vlk je limitován řetězem, na kterém je pro všechny případy uvázán. Navíc pokud se prvnímu psovi v zápase nedaří, dostane posilu. Takže o výsledku je v podstatě rozhodnuto předem, vlk prostě prohrát musí. Navíc by Kyrgyzové o své lovecké miláčky rozhodně nechtěli přijít.
Proti vlkům se v této lovu zaslíbené zemi používá plemeno tajgan neboli kyrgyzský chrt. Tito psi jsou vyšlechtěni pro náročné podmínky v horách Ťan-Šanu, kde musejí lovit v extrémních nadmořských výškách (až 4000 metrů nad mořem). Kromě vlků se tajgani dobře hodí k lovu svišťů, kozorožců, sibiřských srnců a lišek.
V Kyrgyzstánu platí, že co muž, to lovec. Dokonce i v dobách Sovětského svazu se zde této činnosti dařilo, lovci ale museli být řádně organizováni v kolchozech. Každý správný Kyrgyz se již od dětství cvičí v lukostřelbě, sokolnictví a samozřejmě lovu s tajganem. Tento pes je zde opravdovým národním zvířetem. Když přiletěl bývalý kyrgyzský prezident Akajev na ofi ciální návštěvu do Norska, vznikl kvůli tomu malý trapas. Prezident jako dar přivezl dvě štěňata tajgana. Norský král Harald V. ale psy nesnáší. Štěňat se nechtěl ujmout ani premiér Bondevik, a už to vypadalo, že se prezident Akajev urazí. Faux pas nakonec zachránil až starosta Trondheimu, který si oba psíky odvedl.