Myslivci se připravují na boj proti střečkovitosti zvěře (Valašský deník)

Dlouholetou tradici má na Valašsku například ozdravovací akce spárkaté zvěře. První krůčky začaly v sedmdesátých letech minulého století, kdy ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou fakultou Brno začali myslivci podávat zvěři mebenvet, což je lék na odčervení proti střečkovitosti a oblým červům. "Tyto akce byly pořádány každoročně v zimním období, kdy se zvěř soustřeďuje u krmných zařízení, a pokryto bylo relativně maximální množství kusů. Velmi pozitivně se to projevilo na celkovém zdravotním stavu a na kvalitě chované zvěře," zdůraznil jednatel Okresního mysliveckého spolku Vsetín Jan Janoušek.
Podávání léčiv se pozitivně odrazilo také na okolí lesních porostů u hospodářských zvířat. Vzájemně se touto parazitózou totiž nakazovala lesní zvěř kupříkladu s kozami. "Mám zkušenosti ze Skandinávie, kde téměř není možné najít soba, který není nakažen kožní střečkovitostí. Jejich kůže jsou úplně provrtány střečky, kteří napadají stáda. Je to velmi závažná věc," podotkl jednatel.
Myslivci se starají o to, aby zabránili takovémuto šíření parazitóz systematickou každoroční preventivní veterinární činností.
V posledních letech jim v tom vydatně vypomáhá krajský úřad, který přispívá na nákup léčiv. "Myslivci projevují o tyto práce neobyčejně velký zájem, uvědomují si jejich význam a ve snaze pokrýt co největší plochu svých honiteb si ještě navíc přikupují léčiva nad rámec základního rozpisu z vlastních zdrojů," prozradil Janoušek.

Vakcinace lišek letos už skončila
Boj proti parazitům ale není jedinou veterinárně preventivní oblastí, které se myslivci věnují. Je to i každoroční podávání vakcíny liškám proti vzteklině, které také v našem okrese skončilo před několika dny.
V minulosti myslivci roznášeli ve svých honitbách návnady. V posledních pěti letech se tato akce provádí celostátně plošně letecky. Návnady se rozhazují na celé území. Největší intenzita přeléčování je přitom v příhraničních okresech.
Sousední státy, jako například Polsko nebo Slovensko, očkování lišek proti vzteklině neprovádějí vůbec nebo nesystematicky. "Nemoc by se k nám mohla dostat právě tímto způsobem," upozornil Janoušek. Také díky systematickému postupu se vzteklina u lišek v Česku nevyskytuje. Přesto mají k novému způsobu vakcinace myslivci výhrady. "Rozhazování z letadel senám nelíbí. Jednak proto, že v minulosti to dělali naši členové zadarmo, dávali přitom vakcínu na takzvané spády, tedy místa, kde byl kontakt zvěře s návnadou mnohem efektivnější," vysvětlil jednatel myslivců s tím, že při rozhazování návnady z letadel lze zpochybnit její účinnost. "Navíc může kvůli větru zapadnout i do zastavěných částí, máme zprávy o tom, že byly návnady nalezeny kupříkladu na střeše jednoho zemědělského družstva na Lačnovsku. Ale takovýchto případů máme hlášeno během uplynulých let více, návnady byly nalezeny třeba i na dvorcích některých usedlostí. Proto si myslíme, že to správný postup není, je to podle nás plýtvání s veřejnými zdroji. Nenaděláme s tím ale nic," posteskl si Jan Janoušek.