Pět medvědů a patnáct vlků (Horizont)

Málokdo má štěstí, pozorovat někdy medvědy, rysy či vlky ve volné přírodě. Mnohé z dětí ani netušily, že se šelmy sem tam pohybují v místech, kam vyrážejí s rodiči na houby nebo na výlety. Jenže jsou plaché a narazit na ně bez pozorovatelských zkušeností ochránců přírody, je téměř nemožné.
"Vůbec mě to nenapadlo, že mohu někde potkat medvěda. Zatím jsem však naštěstí v lese viděla jen lišku," řekla Adéla Wardasová ze čtvrté třídy základní školy v Komorní Lhotce. Její učitelka Jindřiška Martynková míní, že pro děti žijící blízko hor je taková přednáška k nezaplacení. "Určitě na ni navážeme ve výuce," řekla. Asi k největším zážitkům patřil poslech zvuků, které šelmy vydávají v různých situacích.
"Podle našich informací se v oblasti Moravskoslezských Beskyd vyskytuje až pět medvědů. Dokonce zde někteří zimují," sdělil dětem František Šulgan, který se sledováním medvědů zabývá už několik roků. Radil školákům vydávat se v horách jen po turisticky značených cestách, které výrazně sníží možnosti kontaktu s medvědem. "Pokud se touláte hustými porosty v odlehlejších částech hor, dávejte o sobě vědět. Třeba sem tam zaklepejte hůlkou o strom nebo mezi sebou mluvte," říká. Právě ve špatně přístupných terénech mají totiž medvědi svůj domov a na náhlé vyrušení mohou reagovat útokem.
A kdyby přece jenom k setkání došlo, budou děti díky poutavým informacím z přednášky vědět, jak se zachovat. Stejně tak to ale mohou zjistit lidé, kteří zamíří na unikátní výstavu nazvanou Chráněná krajinná oblast Beskydy - domov velkých šelem do Muzea Třineckých železáren a města Třince. Mohou zde až do 23. prosince obdivovat v životní velikosti například medvěda hnědého, vlka obecného, rysa ostrovida, kočku divokou, puštíka bělavého a kulíška nejmenšího. Každý exponát je doplněný podrobnými informacemi o tom, jak a kde žije, čím se živí, jak ho chránit a co dělat, když ho potkáme v lese. "Máme zde pětačtyřicet preparovaných zvířat. Jsou zapůjčena z Povážského muzea v Žilině," uvedla vedoucí muzea Eva Zamarská. Expozice je otevřena od úterý do pátku, od 9 do17 hodin a v neděli od 13 do 17 hodin.
Na plátně před žáky se objevuje větší tmavá hromádka plná borůvek a bukvic. Je to trus medvěda. "Jestliže ji v lese spatříte a bude ještě teplá a bude z ní stoupat pára, mějte se na pozoru. Šelma nebude daleko," tvrdí ochránce. Že tudy kráčel medvěd, se dá poznat podle mnoha dalších znaků. Obří stopy, které posléze Šulgan předvádí žákům odlité ze sádry, odvalené kameny, podrápaný strom nebo pryskyřice na kmeni plná chlupů, jak se o ni huňáč drbal. Medvěd má rád vůně a pryskyřice je pro něj jako pro nás parfém.
Na pozoru je potřeba se mít také při stanování ve volné přírodě. "Ve stanu neuchovávejte zbytky od večeře, raději je pověste alespoň sto metrů od nocležiště mezi dva stromy. Vůně jídla by k vám mohla do stanu nezvaného hosta přilákat. Mám kamaráda, který má doma vystavený na cucky roztrhaný stan. Naštěstí hodování huňáče přežil," vykládá dále ochránce.

Lesní doktor u Lysé hory
Špatný je stav, kdy se medvěd naučí docházet si pro potravu k lidským sídlům a obydlím, kde se krmí převážně odpadky z kontejnerů, což je pro něj něco jako supermarket. "Může se jednat o mladé medvědy, kteří ztratili medvědici. Na takovéto medvědy bývá většinou vydáno povolení na odchyt nebo lov. Hrozí napadení člověka a takovéto chování má negativní vliv i na jiné medvědy," vysvětluje Šulgan. Jinak medvěd působí něco jako lesní doktor. Loví slabší kusy zvěře nebo konzumuje uhynulá zvířata.
Živí medvědi se už pohybují i v blízkosti Lysé hory. Naštěstí tady nedělají žádné škody a žijí skrytě," chválí chování medvědů v Beskydech František Šulgan. Ochránci zvířat již dlouho tuší přítomnost medvěda například i poblíž beskydské hory Smrk. "Nyní budeme opětovně mezi chataře a majitele rekreačních zařízení v Beskydech distribuovat letáčky s informacemi, jak se v regionu s přítomností šelem chovat. Apelujeme hlavně na úklid odpadků, které by medvědi mohli jíst a na taková místa se vracet, jak si to zvykli u rekreačních zařízení na Slovensku," konstatuje ochranář.

I v Beskydech se vyje na měsíc
Kromě medvěda se do Beskyd vracejí vlci. Ochránci to přičítají zvětšující se vlčí populaci na Slovensku. Zde totiž nebyli vlci, stejně jako rysi a medvědi, úplně vyhubeni nikdy. "Migrace východ-západ souvisí s vysídlováním venkova, přesunem hospodářské činnosti do měst, dočasnému zákazu lovu vlků na Slovensku a zlepšováním vztahu lidí k vlkům," míní Šulgan. Místní zemědělci nebyli dříve na šelmy zvyklí a nechráněná zvířata se snadno stávala jejich kořistí. Nyní se odhaduje, že se v Beskydech a navazujícím území na Slovensku pohybují 2 - 3 smečky vlků čítající dohromady 5 - 15 jedinců. Hlavní potravou vlků jsou jeleni, srnci, divoká prasata a drobní savci.

Spočítat rysy? Nic pro matematiky
Ze tří velkých šelem, které občas obývají Beskydy, je rys ostrovid nejmenší a hlavně plachý, samotářsky žijící tvor, proto ho málokdo ve volné přírodě kdy spatřil. Loví menší kopytníky jako jsou srnci, méně jeleny, divoká prasata, hlodavce nebo lišky. Svou kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy. Ne nadarmo se rys nazývá ostrovidem - vyniká bystrým zrakem, ale také sluchem. "Víme, že se u nás vyskytuje až sto rysů," podotkl Šulgan.

***
Co dělat při setkání s medvědem? ?? Při setkání s medvědem na větší vzdálenost se doporučuje v klidu zastavit, pomalu se otočit a jít si svou cestou. ?? V případě, že už stojíte šelmě tváří v tvář, je rozumné vždy počkat, jak zareaguje medvěd a zachovat opět klid. Medvěd často člověka v této situaci zastrašuje hrabáním, funěním a jinými gesty. ?? Pokud medvěd zaútočí, nezbývá než zaujmout obrannou pozici - lehnout si na břicho, stočit se do klubíčka a chránit si rukama zátylek a hlavu. Pokud se nebudete hýbat, přestanete medvěda většinou zajímat.