Jelení říje vrcholí, troubení bylo letos málo (Slovácký deník)

Je to doba, kdy celá řada příslušníků Hubertova cechu spí pouze několik hodin denně a většinu času tráví v blízkosti říjišť, aby jim neušlo ani jediné jelení zatroubení. "Ta pověstná říje, kdy jeleni v Chřibech troubívali jako o závod, je ta tam. Letos je velice tichá. Na jejím dosavadním průběhu se podepsalo deštivé počasí, které začalo ve druhé zářijové dekádě," vysvětluje lesník ve výslužbě, sedmaosmdesátiletý František Hiller ze Salaše. Ten jeleny v chřibských lesích poznává podle síly hlasu, jeho zbarvení i podle jeho rytmu.
"V Chřibech troubení bouřívalo bez ustání i celé noci," listuje živými vzpomínkami nejstarší z bývalých zaměstnanců někdejšího Lesního závodu Buchlovice. Za nevšedními loveckými zážitky doprovázel v produktivním věku v Chřibech desítky našich i zahraničních nimrodů. "Padesáti šťastným střelcům jsem předával zálomek za uloveného jelena, ale sám jsem jako lesník ulovil pouze dva jeleny," upřesnil Hiller.
Bohaté lovecké zážitky má také hospodář Mysliveckého sdružení Vyškovec Ladislav Lekeš, který stejně jako Hiller a další nimrodi tvrdí, že letošní jelení říje je v bělokarpatských lesích mírná. "Slýchám troubit jeleny ze slovenských lesů, ale v našem regionu troubí jeleni velmi sporadicky," nechal se slyšet Lekeš.
Podle vedoucího Lesní správy Buchlovice Zdeňka Zálešáka se první jelení trubači letos ozvali kolem 10. září. "Říji narušilo deštivé počasí. Kdyby byly jasné noci s ranními mrazíky, po nichž by se ve dne vyšplhala teplota přes dvacet stupňů nad nulu, jistě by se jeleni ozývali mocným hlasem," prohlásil Zálešák. Ředitel Lesního družstva Osvětimany Miroslav Struha Slovácký deník informoval, že říje krále chřibských lesů začala v regionu 14. září. "Jeleni troubili velice silně. Pak ale začalo deštivé a chladné počasí a jeleni u nás dotroubili. Tu a tam bylo slyšet zatroubit jelena z honitby Lesů České republiky. Zlepší-li se počasí, snad ještě nějaké jelení zatroubení uslyšíme," nahlíží z lepší stránky na říji paroháčů Struha.
Zdeněk Skalička