Řidiči pozor! S příchodem podzimu narůstá počet nehod způsobených střetem se zvěří (Příbramský deník
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Příbramsko/ V posledních dnech přibývají do statistiky dopravních nehod srážky se zvěří. Od začátku září havarovalo z podobných důvodů osm řidičů. Zvířata se na silnicích objevují častěji kvůli tomu, že před zimou cestují za potravou.
Zvláště nebezpečná je pro řidiče jízda v lesních úsecích a mezi poli. Situaci zhoršuje snížená viditelnost kvůli častým mlhám a mokrá nebo namrzající vozovka, kdy řidič zaregistruje zvíře na poslední chvíli a nedokáže včas nebo adekvátně reagovat. Ročně tak zahyne pod koly zhruba 8000 až 9000 kusů zvěře. Nejčastěji končí pod koly zajíci, srnčí zvěř, divočáci, ale například i ježci, kuny a pochopitelně jelení či dančí zvěř. Velký počet podobných kolizí ale není vůbec evidován.
"Skutečný počet střetů se zvířaty je však mnohem vyšší, protože ne každá srážka je nahlášena jako dopravní nehoda. Pokud se nestane nic vážnějšího, řidiči nehodu neoznámí. Motoristé totiž nemají skoro žádnou šanci, že jim škodu někdo uhradí. U pojišťovny uspějí, jen pokud mají mimo povinného ručení sjednanou havarijní pojistku," uvedla příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová.
Podle Jiřího Šilhy z Českomoravské myslivecké jednoty je střetů dopravních prostředků se zvěří stále hodně, ale nelze počty porovnávat s rokem 2006, kdy v důsledku vysokého úhynu zvěře během zimy 2005/2006 bylo takových případů méně. "V roce 2007 a rovněž i letos jsou počty střetů se zvěří relativně vysoké," připomněl Šilha.
"Příčiny těchto nehod se zvěří jsou různé. První jsou změny počasí, které vyvolá migraci zvěře, což je spojeno se změnou ročního období. Kromě toho mají zvířata i pravidelnou denní migraci -za rozbřesku a soumraku, kdy odchází za pastvou," dodal Šilha. Po silnicích jsou stále více transportovány zemědělské komodity a krmiva. Z každého dopravního prostředku se uvolňuje větší či menší množství přepravované zrniny, která následně láká jako potrava zvěř na vozovku či do její blízkosti.
"Podstatným důvodem také je, že v současné intenzivně zemědělské krajině jsou okraje silnic prakticky jediným zdrojem travní pastvy, navíc v zimním období potřísněné solí, což zvěř láká, a myslivci jsou pak nuceni realizovat odváděcí krmení, tedy přikrmovat zvěř v místech vzdálených od silnic," vyjmenoval další důvody Jiří Šilha a uvedl, že je více nehod také z důvodu menší hlučnosti aut, a že někteří řidiči volí rychlost auta nikoliv s přihlédnutím na bezpečnost, ale pouze s ohledem na schopnost vozidla udržet se na vozovce.
Při současném ochlazení je také snížená viditelnost kvůli mlhám, a proto bude v tomto období střetů přibývat. V některých honitbách jsou škody na srnčí zvěři a zajících stejné nebo dokonce převyšují plánovaný roční lov.
Pokud po nárazu do auta zvěř zahyne, řidič si ji nemůže nechat. Podle zákona musí být předána nejbližšímu mysliveckému sdružení či Policii ČR, která zajistí předání.
A co radí odborníci, když se nám náhle před autem objeví zvíře? Podle nich je v mnoha případech lepší do zvířete najet, než riskovat vyhýbacím manévrem například náraz do stromu. V každém případě by řidiči měli být ostražitější při průjezdu lesem nebo mezi lány s kukuřicí, řepkou či obilím, aby včas stačili sešlápnout brzdu. Za jízdy ve tmě je při spatření zvířete nutné vypnout dálková světla, přibrzdit a počítat s tím, že zvěř se často pohybuje ve skupinách. Můžeme zabránit srážce s prvním divočákem, ale druhý může skončit pod koly.
Zvláště nebezpečná je pro řidiče jízda v lesních úsecích a mezi poli. Situaci zhoršuje snížená viditelnost kvůli častým mlhám a mokrá nebo namrzající vozovka, kdy řidič zaregistruje zvíře na poslední chvíli a nedokáže včas nebo adekvátně reagovat. Ročně tak zahyne pod koly zhruba 8000 až 9000 kusů zvěře. Nejčastěji končí pod koly zajíci, srnčí zvěř, divočáci, ale například i ježci, kuny a pochopitelně jelení či dančí zvěř. Velký počet podobných kolizí ale není vůbec evidován.
"Skutečný počet střetů se zvířaty je však mnohem vyšší, protože ne každá srážka je nahlášena jako dopravní nehoda. Pokud se nestane nic vážnějšího, řidiči nehodu neoznámí. Motoristé totiž nemají skoro žádnou šanci, že jim škodu někdo uhradí. U pojišťovny uspějí, jen pokud mají mimo povinného ručení sjednanou havarijní pojistku," uvedla příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová.
Podle Jiřího Šilhy z Českomoravské myslivecké jednoty je střetů dopravních prostředků se zvěří stále hodně, ale nelze počty porovnávat s rokem 2006, kdy v důsledku vysokého úhynu zvěře během zimy 2005/2006 bylo takových případů méně. "V roce 2007 a rovněž i letos jsou počty střetů se zvěří relativně vysoké," připomněl Šilha.
"Příčiny těchto nehod se zvěří jsou různé. První jsou změny počasí, které vyvolá migraci zvěře, což je spojeno se změnou ročního období. Kromě toho mají zvířata i pravidelnou denní migraci -za rozbřesku a soumraku, kdy odchází za pastvou," dodal Šilha. Po silnicích jsou stále více transportovány zemědělské komodity a krmiva. Z každého dopravního prostředku se uvolňuje větší či menší množství přepravované zrniny, která následně láká jako potrava zvěř na vozovku či do její blízkosti.
"Podstatným důvodem také je, že v současné intenzivně zemědělské krajině jsou okraje silnic prakticky jediným zdrojem travní pastvy, navíc v zimním období potřísněné solí, což zvěř láká, a myslivci jsou pak nuceni realizovat odváděcí krmení, tedy přikrmovat zvěř v místech vzdálených od silnic," vyjmenoval další důvody Jiří Šilha a uvedl, že je více nehod také z důvodu menší hlučnosti aut, a že někteří řidiči volí rychlost auta nikoliv s přihlédnutím na bezpečnost, ale pouze s ohledem na schopnost vozidla udržet se na vozovce.
Při současném ochlazení je také snížená viditelnost kvůli mlhám, a proto bude v tomto období střetů přibývat. V některých honitbách jsou škody na srnčí zvěři a zajících stejné nebo dokonce převyšují plánovaný roční lov.
Pokud po nárazu do auta zvěř zahyne, řidič si ji nemůže nechat. Podle zákona musí být předána nejbližšímu mysliveckému sdružení či Policii ČR, která zajistí předání.
A co radí odborníci, když se nám náhle před autem objeví zvíře? Podle nich je v mnoha případech lepší do zvířete najet, než riskovat vyhýbacím manévrem například náraz do stromu. V každém případě by řidiči měli být ostražitější při průjezdu lesem nebo mezi lány s kukuřicí, řepkou či obilím, aby včas stačili sešlápnout brzdu. Za jízdy ve tmě je při spatření zvířete nutné vypnout dálková světla, přibrzdit a počítat s tím, že zvěř se často pohybuje ve skupinách. Můžeme zabránit srážce s prvním divočákem, ale druhý může skončit pod koly.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.