Odporný masakr na zvěři (Českobudějovický deník)

Ale rozhodně všichni víme, že se začíná projevovat obrovský deficit citu k přírodě, neúcta části mládeže k práci druhých - sprejeři, drogy, hrubost. Začínáme sklízet výchovu dětí odkojených televizními a filmovými krváky, propagujícími násilí, zabíjení, mučení. Tam je třeba hledat - když ne přímo pachatele, tak rozhodně původ všeho.
Mnozí čtenáři se mohou domnívat, že to snad je první případ. Nikoliv. Podobných případů jsme zaznamenali jen v českobudějovickém okrese a i jinde mnoho, a to jak na bažantích kuřatech, tak i na vypuštěných kachňatech, která někdo umlátil podobným způsobem. V chovné aklimatizační obůrce někdo škodil také několikrát, navazoval provazy mezi stromy, aby se patrně daňci lopatami do nich zamotali.
Doslova masakr na zvěři se odehrává ve zvýšené míře na našich silnicích. Mnohde na třech kilometrech 3 - 4 kusy měsíčně. Řidiči jezdí velmi rychle a vůbec nepředvídají možnost vběhnutí zvěře. Přitom my známe recept, jak ochránit zvěř i zdraví a životy řidičů. Častěji by měli silničáři sekat trávu na krajnicích a ve stokách. Lépe pak vidí zvěř i řidič a oba mají větší šanci srážce zabránit.
Ale my jsme naopak v těchto dnech mohli vidět v televizi návod, jak si počínat, když zvěř běží přes silnici: nevyhýbat se a raději to napálit přímo do daňka, do srny!
Černou můrou nás myslivců jsou na mnoha místech v poslední době čtyřkolky. Mladí muži v černých kombinézách ve čtyřech, pěti vytvoří rojnici, jezdí po polích a lukách a honí zvěř, a to i nedávno narozenou. Hřeší na to, že myslivecká stráž je nedohoní a policie nezasáhne.
Nestačí pláč nad 118 bažantíky, i když je samozřejmě namístě. Problém je daleko hlubší, protože masakru na zvěři i jiných tvorech až po lidi - předchází masakr ve výchově.

Oldřich Tripes, předseda komise pro ochranu zvěře a přírody kresního mysliveckého spolku Č. Budějovice