Září v myslivosti (Hodonínský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Pole se tak z vysoce užitného prostředí před sklizní rychle promění na suchou potravní poušť, kde zvěř nemá prakticky žádný zdroj potravy, krytu ani vody.
Po žních začínají myslivci s přikrmováním spárkaté i drobné zvěře jadrnými krmivy a krmitelnými zemědělskými a potravinářskými odpady. Letošní žně byly bohaté, a tak krmiva bude dostatek.
Zejména je nutno dbát na jeho kvalitu a skladování, protože případné zaplísnění značně snižuje efekt přikrmování a může až ohrozit zdraví zvěře. Umístění krmelců je nutno měnit v návaznosti na plochy oseté ozimou řepkou, aby vhodným přikrmováním bylo možné eliminovat hromadné úhyny zvěře zapříčiněné vysokou konzumací řepky. Krmelce jsou pravidelně kontrolovány a průběžně opravovány, a to i z důvodů častých projevů vandalizmu zvláště v příměstských oblastech. V září začínají svou funkci plnit tzv. "biopásy", které zvyšují užitnost a poskytují kryt pro zvěř. Pro biopásy je vhodné využít nepravidelné okraje velkých pozemků zvláště v blízkosti lesa. Na polích vzchází ozimá řepka, probíhá seťová orba pro ozimé obiloviny a následně setí ozimého ječmene, později pšenice, žita a tritikale. Pole máku po předchozí desikaci sklízí kombajny, stejně tak sóju, lupinu, slunečnici a polorané odrůdy brambor.
Začátkem září začíná sklizeň kukuřice na siláž. V lesích probíhá asanace stromů po polomech a napadení kůrovci. Při vyšší vlhkosti půdy je možno provést podzimní výsadbu stromů, do suché půdy však vysazovat nemá smysl, protože zalévání výsadbu značně prodraží. Na svátek sv. Václava vrcholí jelení říje.
POSLEDNÍ SNOP Z POLE, PRVNÍ ZRNO DO ZÁSYPŮ
V září myslivci již musí začít s přikrmováním zvěře. Jak tvrdí stará myslivecká zásada "poslední snop z pole, první zrno do zásypů", tedy s přikrmováním začít hned po sklizni obilnin. Kombajny rychle sklidí obilné pole s malými ztrátami, sláma je na kombajnu drcena a okamžitě následuje podmítka či orba. Pole se tak z vysoce užitného prostředí před sklizní rychle promění na suchou potravní poušť, kde zvěř nemá prakticky žádný zdroj potravy, krytu ani vody.
Po žních je nutno začít s přikrmováním srnčí zvěře jadrnými krmivy, zejména v polních honitbách. Současně probíhá kontrola technického stavu přikrmovacích zařízení a rovněž je nutné zkontrolovat umístění krmelců v návaznosti na plochy oseté ozimými obilovinami a hlavně ozimou řepkou.
O novém umístění krmného zařízení se musí uživatel honitby dohodnout s majitelem pozemku, což je nejenom slušnost, ale i povinnost vycházející ze Zákona o myslivosti, který garantuje v tomto směru práva majiteli pozemku.
Je nutno dbát na to, aby byl v honitbě nejméně 1 krmelec na 5-10 kusů spárkaté zvěře a 1 krmné zařízení pro drobnou zvěř na 10-15 kusů. Pro srnčí zvěř, která je teritoriální, by měla být krmná zařízení rozmístěna pravidelně po honitbě. Pro tlupní druhy zvěře se vyplatí vybudovat soustředěná krmeliště. Krmné zařízení by mělo být umístěno na suchém místě; s dobrým rozhledem pro zvěř (aby dokázala včas zjistit nebezpečí a v klidu uniknout); v klidové zóně (v dostatečné vzdálenosti od hlavních silnic a železnic - odlákání zvěře pro snížení střetů s dopravními prostředky); nejméně 100 - 200 mod mladých lesních porostů (snížení škod na mladých porostech). Pak se zvěř cítí bezpečněji a častěji navštěvu je krmná zařízení. V září myslivci začínají přikrmovat také bažanty. To se provádí doplňováním přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů do "zásypů", což jsou zastřešené plochy 2 x 2 metry, ve kterých je předkládané krmivo chráněno před zaplísněním. Je nutno krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech.
Pokud bažanti nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což pro myslivce není žádoucí, neboť dochází k rozprchávání bažantů do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace. V tomto měsíci se začínají rozpadávat rodinná hejnka a hlavně bažantí kohouti odcházejí hledat nová stanoviště.
Je nutno doplnit také všechna slaniska kusovou krmnou solí. Detailní informace o přikrmování lze čerpat z publikací, které soustřeďuje odborné knihkupectví myslivosti v Seifertově ulici v Praze.
ZVĚŘ HLEDÁ PASTVU NA POLÍCH
V září je možné vidět spárkatou zvěř, která se paství na zvěřních políčkách, "biopásech", plodinách na "zelené hnojení" a ozimých plodinách.
Velmi pozitivní roli v zajištění potravy pro zvěř sehrávají tzv. "biopásy". Myslivci propagují pro umístění biopásů přednostní využití nepravidelných okrajů velkých lánů, které jsou obtížně využitelné pro mechanizaci, anebo části polí v blízkosti lesa.
Biopásy jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves, .), která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Po dozrání a sklizni zemědělské plodiny má možnost zvěř najít potravu na nesklizeném "biopásu". Pro založení biopásu mohou zemědělci čerpat dotaci na nákup osiva.
Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdříve plodiny na tzv. "zelené hnojení" (hořčici, svazenku) -tyto plodiny mohou sloužit i jako potrava a kryt pro zvěř. Na políčkách pro zvěř by měly být co nejdříve zasety podzimní směsky. Nejčastěji se používá žito ozimé, žito trsnaté či speciální směsi plodin.
Směsku bychom měli volit podle půdy a stanoviště.
Po sklizni zemědělských plodin se rychle provádí podmítka a následné setí ozimých obilovin. Vzhledem k dřívějšímu a rychlému průběhu sklizně budou v letošním roce uplatňovány víceorebné systémy zakládání porostů. Z hlediska zajištění potravy jsou pro zvěř výhodnější spíše minimalizační bezorebné technologie, které zanechávají alespoň část rostlinných zbytků na povrchu půdy a jsou více zaplevelovány. Naproti tomu, pod rychle jedoucí minimalizační mechanizací hyne každoročně většina mláďat drobné zvěře.
Minimalizační technologie vyžaduje větší používání pesticidů, zvláště neselektivních herbicidů. V září potupně vzchází porosty ozimé řepky (měla být zaseta do konce srpna), do poloviny září se seje ozimý ječmen, do konce září žito, tritikale a pšenice.
MNOHÝM SPORŮM SE ZEMĚDĚLCI JE MOŽNÉ PŘEDEJÍT
Zemědělci často kritizují myslivce kvůli poškození porostů kukuřice divokými prasaty. Problémem při oceňování těchto škod bývá rozlišení poškození od zavíječe kukuřičného, který způsobuje lámavost stonků kukuřice, od poškození divočáků. Jako perspektivní se v tomto směru ukazuje pěstování GMO kukuřice, ve které je zaznamenáváno vždy nižší poškození porostů.
Zavíječ kukuřičný se vyskytuje ve všech teplých regionech ČR a způsobuje stále větší škody, které je možno zaměňovat s poškozením od divokých prasat. Rozšiřuje se další obávaný škůdce - bázlivec kukuřičný.
Většina porostů kukuřic v teplejších regionech byla ošetřena insekticidy, protože letošní nálet obávaného škůdce zavíječe kukuřičného byl nebývale silný a dlouhý. Kukuřice byla jedinou plodinou, kterou nebylo nutné doposud ošetřovat insekticidy, a proto byla plodinou, která poskytovala i dobrý potravní zdroj pro zvěř.
Z pohledu ochrany přírody i zvěře je proto lépe doporučit pěstování GMO-Bt hybridů kukuřic, které jsou odolné vůči napadení zavíječem, porosty není nutné ošetřovat insekticidy (organofosfáty, perzistentními pyretroidy), které působí i na necílové organismy včetně zvěře. Mnoho škod způsobených zaví ječem je posléze přisuzováno zvěři, a proto použití GMO kukuřic může vést i ke snížení možností sporů s pěstiteli. Aktivity ekologických aktivistů při upozorňování na možná rizika pěstování GMO kukuřice často nemají reálný základ a slouží více pro zviditelnění těchto skupin než pro vysvětlení důvodů, co vede zemědělce k pěstování GMO kukuřice.
PŘI LOVU JE NUTNO DBÁT VŠECH ZÁSAD BEZPEČNOSTI
S měsícem září přichází hlavní lovecká sezona. Hned od počátku září se myslivci věnují lovu holé zvěře srnčí. Zvěř se intenzivně paství a postupně začíná přebarvovat (měnit srst). Právě v tuto dobu lze nejlépe poznat průběrné kusy. Předmětem lovu v oblastech se silnou redukcí početních stavů v zimě 2008 - 2009 by měly být jen slabé kusy.
Za jasných nocí se myslivci věnují lovu černé zvěře zvláště na strništích a posečených loukách. Zásadně však neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace černé zvěře.
Protože v září probíhá říje jelení zvěře, je dobré ponechat v honitbách klid "pro dobu lásky" a naplánovat lov holé zvěře jelení na pozdější dobu.
Je také nutno důrazně připomenout, že je zcela nepřípustné lovit na polích, kde probíhá sklizeň - nový zákon o myslivosti 449/2001 Sb. zakazuje lovit zvěř na pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň a také na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků.
PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE
Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V předepsaných termínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Nejpozději v tomto měsíci by měl myslivecký hospodář zpracovat plán honů na drobnou zvěř a předložit jej sdružení vlastníků honebních pozemků (honebnímu společenstvu) ke schválení.
Hospodář také vede v patrnosti včasné rozeslání pozvánek na říjnové bažantí hony. V mysliveckých sdruženích na členských schůzích jmenovitě rozdělí lov holé zvěře, připraví organizaci společných lovů.
Jiří Šilha
Po žních začínají myslivci s přikrmováním spárkaté i drobné zvěře jadrnými krmivy a krmitelnými zemědělskými a potravinářskými odpady. Letošní žně byly bohaté, a tak krmiva bude dostatek.
Zejména je nutno dbát na jeho kvalitu a skladování, protože případné zaplísnění značně snižuje efekt přikrmování a může až ohrozit zdraví zvěře. Umístění krmelců je nutno měnit v návaznosti na plochy oseté ozimou řepkou, aby vhodným přikrmováním bylo možné eliminovat hromadné úhyny zvěře zapříčiněné vysokou konzumací řepky. Krmelce jsou pravidelně kontrolovány a průběžně opravovány, a to i z důvodů častých projevů vandalizmu zvláště v příměstských oblastech. V září začínají svou funkci plnit tzv. "biopásy", které zvyšují užitnost a poskytují kryt pro zvěř. Pro biopásy je vhodné využít nepravidelné okraje velkých pozemků zvláště v blízkosti lesa. Na polích vzchází ozimá řepka, probíhá seťová orba pro ozimé obiloviny a následně setí ozimého ječmene, později pšenice, žita a tritikale. Pole máku po předchozí desikaci sklízí kombajny, stejně tak sóju, lupinu, slunečnici a polorané odrůdy brambor.
Začátkem září začíná sklizeň kukuřice na siláž. V lesích probíhá asanace stromů po polomech a napadení kůrovci. Při vyšší vlhkosti půdy je možno provést podzimní výsadbu stromů, do suché půdy však vysazovat nemá smysl, protože zalévání výsadbu značně prodraží. Na svátek sv. Václava vrcholí jelení říje.
POSLEDNÍ SNOP Z POLE, PRVNÍ ZRNO DO ZÁSYPŮ
V září myslivci již musí začít s přikrmováním zvěře. Jak tvrdí stará myslivecká zásada "poslední snop z pole, první zrno do zásypů", tedy s přikrmováním začít hned po sklizni obilnin. Kombajny rychle sklidí obilné pole s malými ztrátami, sláma je na kombajnu drcena a okamžitě následuje podmítka či orba. Pole se tak z vysoce užitného prostředí před sklizní rychle promění na suchou potravní poušť, kde zvěř nemá prakticky žádný zdroj potravy, krytu ani vody.
Po žních je nutno začít s přikrmováním srnčí zvěře jadrnými krmivy, zejména v polních honitbách. Současně probíhá kontrola technického stavu přikrmovacích zařízení a rovněž je nutné zkontrolovat umístění krmelců v návaznosti na plochy oseté ozimými obilovinami a hlavně ozimou řepkou.
O novém umístění krmného zařízení se musí uživatel honitby dohodnout s majitelem pozemku, což je nejenom slušnost, ale i povinnost vycházející ze Zákona o myslivosti, který garantuje v tomto směru práva majiteli pozemku.
Je nutno dbát na to, aby byl v honitbě nejméně 1 krmelec na 5-10 kusů spárkaté zvěře a 1 krmné zařízení pro drobnou zvěř na 10-15 kusů. Pro srnčí zvěř, která je teritoriální, by měla být krmná zařízení rozmístěna pravidelně po honitbě. Pro tlupní druhy zvěře se vyplatí vybudovat soustředěná krmeliště. Krmné zařízení by mělo být umístěno na suchém místě; s dobrým rozhledem pro zvěř (aby dokázala včas zjistit nebezpečí a v klidu uniknout); v klidové zóně (v dostatečné vzdálenosti od hlavních silnic a železnic - odlákání zvěře pro snížení střetů s dopravními prostředky); nejméně 100 - 200 mod mladých lesních porostů (snížení škod na mladých porostech). Pak se zvěř cítí bezpečněji a častěji navštěvu je krmná zařízení. V září myslivci začínají přikrmovat také bažanty. To se provádí doplňováním přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů do "zásypů", což jsou zastřešené plochy 2 x 2 metry, ve kterých je předkládané krmivo chráněno před zaplísněním. Je nutno krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech.
Pokud bažanti nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což pro myslivce není žádoucí, neboť dochází k rozprchávání bažantů do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace. V tomto měsíci se začínají rozpadávat rodinná hejnka a hlavně bažantí kohouti odcházejí hledat nová stanoviště.
Je nutno doplnit také všechna slaniska kusovou krmnou solí. Detailní informace o přikrmování lze čerpat z publikací, které soustřeďuje odborné knihkupectví myslivosti v Seifertově ulici v Praze.
ZVĚŘ HLEDÁ PASTVU NA POLÍCH
V září je možné vidět spárkatou zvěř, která se paství na zvěřních políčkách, "biopásech", plodinách na "zelené hnojení" a ozimých plodinách.
Velmi pozitivní roli v zajištění potravy pro zvěř sehrávají tzv. "biopásy". Myslivci propagují pro umístění biopásů přednostní využití nepravidelných okrajů velkých lánů, které jsou obtížně využitelné pro mechanizaci, anebo části polí v blízkosti lesa.
Biopásy jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves, .), která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Po dozrání a sklizni zemědělské plodiny má možnost zvěř najít potravu na nesklizeném "biopásu". Pro založení biopásu mohou zemědělci čerpat dotaci na nákup osiva.
Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdříve plodiny na tzv. "zelené hnojení" (hořčici, svazenku) -tyto plodiny mohou sloužit i jako potrava a kryt pro zvěř. Na políčkách pro zvěř by měly být co nejdříve zasety podzimní směsky. Nejčastěji se používá žito ozimé, žito trsnaté či speciální směsi plodin.
Směsku bychom měli volit podle půdy a stanoviště.
Po sklizni zemědělských plodin se rychle provádí podmítka a následné setí ozimých obilovin. Vzhledem k dřívějšímu a rychlému průběhu sklizně budou v letošním roce uplatňovány víceorebné systémy zakládání porostů. Z hlediska zajištění potravy jsou pro zvěř výhodnější spíše minimalizační bezorebné technologie, které zanechávají alespoň část rostlinných zbytků na povrchu půdy a jsou více zaplevelovány. Naproti tomu, pod rychle jedoucí minimalizační mechanizací hyne každoročně většina mláďat drobné zvěře.
Minimalizační technologie vyžaduje větší používání pesticidů, zvláště neselektivních herbicidů. V září potupně vzchází porosty ozimé řepky (měla být zaseta do konce srpna), do poloviny září se seje ozimý ječmen, do konce září žito, tritikale a pšenice.
MNOHÝM SPORŮM SE ZEMĚDĚLCI JE MOŽNÉ PŘEDEJÍT
Zemědělci často kritizují myslivce kvůli poškození porostů kukuřice divokými prasaty. Problémem při oceňování těchto škod bývá rozlišení poškození od zavíječe kukuřičného, který způsobuje lámavost stonků kukuřice, od poškození divočáků. Jako perspektivní se v tomto směru ukazuje pěstování GMO kukuřice, ve které je zaznamenáváno vždy nižší poškození porostů.
Zavíječ kukuřičný se vyskytuje ve všech teplých regionech ČR a způsobuje stále větší škody, které je možno zaměňovat s poškozením od divokých prasat. Rozšiřuje se další obávaný škůdce - bázlivec kukuřičný.
Většina porostů kukuřic v teplejších regionech byla ošetřena insekticidy, protože letošní nálet obávaného škůdce zavíječe kukuřičného byl nebývale silný a dlouhý. Kukuřice byla jedinou plodinou, kterou nebylo nutné doposud ošetřovat insekticidy, a proto byla plodinou, která poskytovala i dobrý potravní zdroj pro zvěř.
Z pohledu ochrany přírody i zvěře je proto lépe doporučit pěstování GMO-Bt hybridů kukuřic, které jsou odolné vůči napadení zavíječem, porosty není nutné ošetřovat insekticidy (organofosfáty, perzistentními pyretroidy), které působí i na necílové organismy včetně zvěře. Mnoho škod způsobených zaví ječem je posléze přisuzováno zvěři, a proto použití GMO kukuřic může vést i ke snížení možností sporů s pěstiteli. Aktivity ekologických aktivistů při upozorňování na možná rizika pěstování GMO kukuřice často nemají reálný základ a slouží více pro zviditelnění těchto skupin než pro vysvětlení důvodů, co vede zemědělce k pěstování GMO kukuřice.
PŘI LOVU JE NUTNO DBÁT VŠECH ZÁSAD BEZPEČNOSTI
S měsícem září přichází hlavní lovecká sezona. Hned od počátku září se myslivci věnují lovu holé zvěře srnčí. Zvěř se intenzivně paství a postupně začíná přebarvovat (měnit srst). Právě v tuto dobu lze nejlépe poznat průběrné kusy. Předmětem lovu v oblastech se silnou redukcí početních stavů v zimě 2008 - 2009 by měly být jen slabé kusy.
Za jasných nocí se myslivci věnují lovu černé zvěře zvláště na strništích a posečených loukách. Zásadně však neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace černé zvěře.
Protože v září probíhá říje jelení zvěře, je dobré ponechat v honitbách klid "pro dobu lásky" a naplánovat lov holé zvěře jelení na pozdější dobu.
Je také nutno důrazně připomenout, že je zcela nepřípustné lovit na polích, kde probíhá sklizeň - nový zákon o myslivosti 449/2001 Sb. zakazuje lovit zvěř na pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň a také na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků.
PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE
Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V předepsaných termínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Nejpozději v tomto měsíci by měl myslivecký hospodář zpracovat plán honů na drobnou zvěř a předložit jej sdružení vlastníků honebních pozemků (honebnímu společenstvu) ke schválení.
Hospodář také vede v patrnosti včasné rozeslání pozvánek na říjnové bažantí hony. V mysliveckých sdruženích na členských schůzích jmenovitě rozdělí lov holé zvěře, připraví organizaci společných lovů.
Jiří Šilha
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.