Stát chce dát Polsku pozemky (Krnovské noviny)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Jedná se o odlehlé a špatně přístupné pole, takže kromě zemědělské činnosti příležitostně slouží také neznámému majiteli malorážky pro odkládání zastřelených lišek. "Na základě upozornění Deníku zde provedl místní šetření pracovník státní správy v oblasti myslivosti za účasti hospodáře mysliveckého sdružení, které má pronajatou honitbu. Na tomto pozemku u hranic nalezli dvě malorážkou zastřelené lišky a prázdné pytle. V souladu se zákonem o myslivosti myslivecké sdružení zajistilo odstranění mrtvých lišek," popsala případ odhození zastřelených lišek na tomto poli vedoucí odboru životního prostředí Rostislava Rollerová.
Přestože lesní pozemek vytipovaný pro předání Polsku sahá od státní hranice až k první krnovské zástavbě, je pro místní takřka nedostupný. "Jsou to těžko přístupné pozemky. Od nás z horního konce Petrovické ulice se do toho lesa nikdo nedostane, protože všechny přístupové trasy jsou uzavřené a několikanásobně zadrátované," popsali lokalitu obyvatelé nejbližších domů.
Listnatý lesík je veden v územních plánech jako součást systému ekologické stability, protože v intenzivně zemědělsky obdělávané krajině má důležitou funkci. Les tvoří bezpečný ostrůvek pro rozmnožování řady živočišných a rostlinných druhů. Pokud by Polská republika v budoucnu umožnila zánik tohoto důležitého porostu, nebude mít Krnov ani Česká republika žádný nástroj, jak tomu zabránit a právě proto mnozí radní váhají, zda mají záměry státu podpořit. Přičleněním těchto parcel k Polsku by vznikl v katastru Krnova zub, který by prodloužil délku hranic České republiky. Asi 300 metrů koryta potoka Mohla by se stalo novou přirozenou hranicí, jinde by hraniční čára vedla lesním porostem a mezi poli.
Územní dluh České republiky vůči Polsku vznikl při narovnávání a zkracování hranice v roce 1958. "Pro dobré česko-polské vztahy v budoucnosti je správné tento územní dluh srovnat. Stát sice hodlá nabídnout Polsku své vlastní příhraniční pozemky, ale nejdřív potřebuje získat souhlas města s tímto krokem, aby měl jistotu, že se nikdo nepokusí převod napadnout nebo mu bránit obstrukcemi. Jedná se o pozemky, které jsou součástí územního plánu Krnova a mohou hrát určitou roli v jeho koncepci, proto je stanovisko města důležité," popsala problematiku starostka Krnova Renata Ramazanová.
Ani po dlouhé diskusi se nepodařilo radě přijmout k tomuto záměru nějaké usnesení, takže se musí s tímto problémem vypořádat hlavně zastupitelstvo.
Přestože lesní pozemek vytipovaný pro předání Polsku sahá od státní hranice až k první krnovské zástavbě, je pro místní takřka nedostupný. "Jsou to těžko přístupné pozemky. Od nás z horního konce Petrovické ulice se do toho lesa nikdo nedostane, protože všechny přístupové trasy jsou uzavřené a několikanásobně zadrátované," popsali lokalitu obyvatelé nejbližších domů.
Listnatý lesík je veden v územních plánech jako součást systému ekologické stability, protože v intenzivně zemědělsky obdělávané krajině má důležitou funkci. Les tvoří bezpečný ostrůvek pro rozmnožování řady živočišných a rostlinných druhů. Pokud by Polská republika v budoucnu umožnila zánik tohoto důležitého porostu, nebude mít Krnov ani Česká republika žádný nástroj, jak tomu zabránit a právě proto mnozí radní váhají, zda mají záměry státu podpořit. Přičleněním těchto parcel k Polsku by vznikl v katastru Krnova zub, který by prodloužil délku hranic České republiky. Asi 300 metrů koryta potoka Mohla by se stalo novou přirozenou hranicí, jinde by hraniční čára vedla lesním porostem a mezi poli.
Územní dluh České republiky vůči Polsku vznikl při narovnávání a zkracování hranice v roce 1958. "Pro dobré česko-polské vztahy v budoucnosti je správné tento územní dluh srovnat. Stát sice hodlá nabídnout Polsku své vlastní příhraniční pozemky, ale nejdřív potřebuje získat souhlas města s tímto krokem, aby měl jistotu, že se nikdo nepokusí převod napadnout nebo mu bránit obstrukcemi. Jedná se o pozemky, které jsou součástí územního plánu Krnova a mohou hrát určitou roli v jeho koncepci, proto je stanovisko města důležité," popsala problematiku starostka Krnova Renata Ramazanová.
Ani po dlouhé diskusi se nepodařilo radě přijmout k tomuto záměru nějaké usnesení, takže se musí s tímto problémem vypořádat hlavně zastupitelstvo.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.