Špačci útočí na víno, vinaři na špačky (Hodonínský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Hodonínsko
Nefalšovaná válka vypuká vždy v září ve vinařských oblastech na Hodonínsku mezi opeřenci, jež se chtějí nasytit, a vinaři, kteří se své pečlivě opečovávané bobule snaží ubránit. Špačci mají jen své zobáky. Arzenál hlídačů je pestřejší: brokovnice, plynová děla, poplašné pistole a tajně i těžkávojenská technika.
Důkladná obrana je nutná. Hejna špačků jsou největšími škůdci na vinicích. "Bez problémů vám sklidí celý hektar, a to tak, že vám tam nezbude nic, protože to, co nesklidí, zůstane na zemi, nebo poškodí natolik, že se z toho už nic nedá udělat," ohodnotil nebezpečnost špačků předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo. Nejlepší obranou je podle něj puška. Zbraň však do rukou nemůže vzít každý a vždy. Podle vyhlášky ministerstva životního prostředí musí střelbu nejdříve povolit příslušný úřad na ochranu přírody, a to jen tehdy když se na jeho území vyskytuje hejno s nejméně tisíci kusy špačků. Myslivci potom musí žádat a o povolení, a i když ho dostanou, střílet mohou jen do okraje hejna.
Někdy je však i brokovnice málo. Jeden vinař, který si nepřál být jmenován, dokonce prozradil, že do obzvlášť velkého hejna, které před několika lety táhlo z Nizozemí, střílel vojenskými šrapnely. "Řezali jsme do toho, myslivci do toho stříleli. Nebylo možné hejno zlikvidovat. Až se mi podařilo sehnat vojenské šrapnely. Rozdělili jsme to na několik menších stádeček. Ti už potom neměli odvahu," řekl vinař.
Kromě střelby se k odhánění špačků používají i jiné metody. Mezi pasivní nástroje patří sítě, kterými by po rozvěšení mezi řádky neměli špačci proletět, a CDčka, která se při větrném počasí nepravidelně lesknou, a tím ptáky odhání.
Na plašení je podle vinařů dobré všechno,co vytváří hluk. Používá se zábavní pyrotechnika, plynové pistole, načasovatelné propanbutanové detonátory, ale i mlácení palicemi dosudů.
Kromě správného výběru nástroje je nutné hlídání vinic zorganizovat. Ojedinělý systém používají vinaři v Ratíškovicích. Pěstitelé zaplatí pětadvacet korun za každý ar vinohradu. Za tyto peníze si potom najímají takzvané hotaře. "Budou tříčlenné směny. Po dni se budou střídat. Na každé směně bude jeden myslivec oprávněný střílet do hejna. Hotaři jsou většinou důchodci, kteří tam od rozednění do svítání hlídají," popsal fungování hlídek ratíškovický vinař Jiří Hubáček. Podle něj je jejich systém ojedinělý. "Není to moc obvyklé. Všichni nám to závidí. U nás to funguje už několik desítek let,"dodalHubáček.
V jiných obcích se vinaři dohodnou a v hlídání se střídají. Tak je tomu například v Josefově. Někde se ovšem pěstitelé nedohodnou na ničem a každý se stará jen o své hrozny. Takto funguje například v Mikulčicích. "Jeden rok jsme to praktikovali, že jsme měli služby, ale teď už mají téměř všichni sítě," řekl majitel rodinného vinařství v Mikulčicích Štěpán Maláník.
Hlídat úrodu budou vinaři muset až do vinobraní. Většina odrůd se sklízí v období od poloviny září do poloviny října.
Nefalšovaná válka vypuká vždy v září ve vinařských oblastech na Hodonínsku mezi opeřenci, jež se chtějí nasytit, a vinaři, kteří se své pečlivě opečovávané bobule snaží ubránit. Špačci mají jen své zobáky. Arzenál hlídačů je pestřejší: brokovnice, plynová děla, poplašné pistole a tajně i těžkávojenská technika.
Důkladná obrana je nutná. Hejna špačků jsou největšími škůdci na vinicích. "Bez problémů vám sklidí celý hektar, a to tak, že vám tam nezbude nic, protože to, co nesklidí, zůstane na zemi, nebo poškodí natolik, že se z toho už nic nedá udělat," ohodnotil nebezpečnost špačků předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo. Nejlepší obranou je podle něj puška. Zbraň však do rukou nemůže vzít každý a vždy. Podle vyhlášky ministerstva životního prostředí musí střelbu nejdříve povolit příslušný úřad na ochranu přírody, a to jen tehdy když se na jeho území vyskytuje hejno s nejméně tisíci kusy špačků. Myslivci potom musí žádat a o povolení, a i když ho dostanou, střílet mohou jen do okraje hejna.
Někdy je však i brokovnice málo. Jeden vinař, který si nepřál být jmenován, dokonce prozradil, že do obzvlášť velkého hejna, které před několika lety táhlo z Nizozemí, střílel vojenskými šrapnely. "Řezali jsme do toho, myslivci do toho stříleli. Nebylo možné hejno zlikvidovat. Až se mi podařilo sehnat vojenské šrapnely. Rozdělili jsme to na několik menších stádeček. Ti už potom neměli odvahu," řekl vinař.
Kromě střelby se k odhánění špačků používají i jiné metody. Mezi pasivní nástroje patří sítě, kterými by po rozvěšení mezi řádky neměli špačci proletět, a CDčka, která se při větrném počasí nepravidelně lesknou, a tím ptáky odhání.
Na plašení je podle vinařů dobré všechno,co vytváří hluk. Používá se zábavní pyrotechnika, plynové pistole, načasovatelné propanbutanové detonátory, ale i mlácení palicemi dosudů.
Kromě správného výběru nástroje je nutné hlídání vinic zorganizovat. Ojedinělý systém používají vinaři v Ratíškovicích. Pěstitelé zaplatí pětadvacet korun za každý ar vinohradu. Za tyto peníze si potom najímají takzvané hotaře. "Budou tříčlenné směny. Po dni se budou střídat. Na každé směně bude jeden myslivec oprávněný střílet do hejna. Hotaři jsou většinou důchodci, kteří tam od rozednění do svítání hlídají," popsal fungování hlídek ratíškovický vinař Jiří Hubáček. Podle něj je jejich systém ojedinělý. "Není to moc obvyklé. Všichni nám to závidí. U nás to funguje už několik desítek let,"dodalHubáček.
V jiných obcích se vinaři dohodnou a v hlídání se střídají. Tak je tomu například v Josefově. Někde se ovšem pěstitelé nedohodnou na ničem a každý se stará jen o své hrozny. Takto funguje například v Mikulčicích. "Jeden rok jsme to praktikovali, že jsme měli služby, ale teď už mají téměř všichni sítě," řekl majitel rodinného vinařství v Mikulčicích Štěpán Maláník.
Hlídat úrodu budou vinaři muset až do vinobraní. Většina odrůd se sklízí v období od poloviny září do poloviny října.