Lišky zastřelené malorážkou hodil na odlehlé pole u hranic (Bruntálský a krnovský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Krnov
Krnov navštívil vedoucí oddělení státních hranic Ministerstva vnitra ČR Ladislav Heythum, aby zde osobně představil záměr vydat Polsku les a pole za potokem Mohla. Rada Krnova se zatím staví dost rozpačitě k záměru státu předat Polsku 3,8 hektaru lesa a 3,2 hektaru pole.
Jedná se o pole, které je tak odlehlé, že kromě zemědělské činnosti příležitostně slouží také neznámému majiteli malorážky pro odkládání zastřelených lišek. "Včera na základě upozornění Deníku provedl pracovník státní správy v oblasti myslivosti za účasti hospodáře mysliveckého sdružení, které má pronajatou honitbu, šetření na tomto pozemku u hranic. Nalezli zde dvě malorážkou zastřelené lišky a prázdné pytle. V souladu s ustanovením zákona o myslivosti zajistil hospodář mysliveckého sdružení jejich odstranění," popsala případ odhození zastřelených lišek na tomto poli vedoucí odboru životního prostředí Rostislava Rollerová.
Přestože lesní pozemek vytipovaný pro předání Polsku sahá od státní hranice až k první krnovské zástavbě, je pro místní takřka nedostupný. "Je to těžko přístupné místo. Od nás z horního konce Petrovické ulice se do toho lesa nikdo nedostane, protože všechny přístupové trasy jsou uzavřené a několikanásobně zadrátované," popsali lokalitu obyvatelé nejbližších domů. Listnatý lesík je veden v územních plánech jako součást systému ekologické stability, protože v intenzivně zemědělsky obdělávané krajině má důležitou funkci. Les tvoří bezpečný ostrůvek pro rozmnožování řady živočišných a rostlinných druhů, takže je nezbytný pro zachování ekologické stability v okolní krajině.
Pokud by Polská republika v budoucnu umožnila zánik tohoto důležitého porostu, nebude mít Krnov ani Česká republika žádný nástroj jak tomu zabránit, a právě proto mnozí radní váhají a přemýšlejí, jak se k záměru postavit.
Přičleněním těchto parcel k Polsku by vznikl v katastru Krnova zub, který by značně prodloužil délku hranic České republiky. Asi 300 metrů potoka Mohla by se stalo hraničním tokem. Územní dluh České republiky vůči Polsku vznikl při narovnávání a zkracování hranice v roce 1958.
"Pro dobré česko - polské vztahy v budoucnosti je jistě správné tento dluh srovnat. Stát sice hodlá nabídnout Polsku své vlastní pozemky, ale nejdřív potřebuje souhlas města s tímto krokem, aby měl jistotu, že se v budoucnu nepokusí mezistátní převod napadnout nebo mu bránit obstrukcemi. Jedná se totiž o pozemky, které jsou součástí územního plánu Krnova a mohou hrát určitou roli v jeho koncepci," popsala problematiku starostka Krnova Renata Ramazanová.
Krnov navštívil vedoucí oddělení státních hranic Ministerstva vnitra ČR Ladislav Heythum, aby zde osobně představil záměr vydat Polsku les a pole za potokem Mohla. Rada Krnova se zatím staví dost rozpačitě k záměru státu předat Polsku 3,8 hektaru lesa a 3,2 hektaru pole.
Jedná se o pole, které je tak odlehlé, že kromě zemědělské činnosti příležitostně slouží také neznámému majiteli malorážky pro odkládání zastřelených lišek. "Včera na základě upozornění Deníku provedl pracovník státní správy v oblasti myslivosti za účasti hospodáře mysliveckého sdružení, které má pronajatou honitbu, šetření na tomto pozemku u hranic. Nalezli zde dvě malorážkou zastřelené lišky a prázdné pytle. V souladu s ustanovením zákona o myslivosti zajistil hospodář mysliveckého sdružení jejich odstranění," popsala případ odhození zastřelených lišek na tomto poli vedoucí odboru životního prostředí Rostislava Rollerová.
Přestože lesní pozemek vytipovaný pro předání Polsku sahá od státní hranice až k první krnovské zástavbě, je pro místní takřka nedostupný. "Je to těžko přístupné místo. Od nás z horního konce Petrovické ulice se do toho lesa nikdo nedostane, protože všechny přístupové trasy jsou uzavřené a několikanásobně zadrátované," popsali lokalitu obyvatelé nejbližších domů. Listnatý lesík je veden v územních plánech jako součást systému ekologické stability, protože v intenzivně zemědělsky obdělávané krajině má důležitou funkci. Les tvoří bezpečný ostrůvek pro rozmnožování řady živočišných a rostlinných druhů, takže je nezbytný pro zachování ekologické stability v okolní krajině.
Pokud by Polská republika v budoucnu umožnila zánik tohoto důležitého porostu, nebude mít Krnov ani Česká republika žádný nástroj jak tomu zabránit, a právě proto mnozí radní váhají a přemýšlejí, jak se k záměru postavit.
Přičleněním těchto parcel k Polsku by vznikl v katastru Krnova zub, který by značně prodloužil délku hranic České republiky. Asi 300 metrů potoka Mohla by se stalo hraničním tokem. Územní dluh České republiky vůči Polsku vznikl při narovnávání a zkracování hranice v roce 1958.
"Pro dobré česko - polské vztahy v budoucnosti je jistě správné tento dluh srovnat. Stát sice hodlá nabídnout Polsku své vlastní pozemky, ale nejdřív potřebuje souhlas města s tímto krokem, aby měl jistotu, že se v budoucnu nepokusí mezistátní převod napadnout nebo mu bránit obstrukcemi. Jedná se totiž o pozemky, které jsou součástí územního plánu Krnova a mohou hrát určitou roli v jeho koncepci," popsala problematiku starostka Krnova Renata Ramazanová.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.