Nájezdy divočáků ničí zahrady (Mladá fronta DNES)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Želízy
Stáda divokých prasat trápí obyvatele vesnice Želízy na Mělnicku. Nebojí se totiž za potravou po setmění přijít až do samého centra obce, kde opakovaně plení několik pozemků.
Situace se nelepší od loňského podzimu, kdy byl dokonce povolen odlov černé zvěře na nehonebních pozemcích. Lidem nezbývá než se chránit proti nájezdům sami.
Trávníky, zahrady, políčka a zahrádky. To všechno divoká prasata zajímá a tam ryjí. Za jeden večer dokážou pozemek převrátit vzhůru nohama.
"Hledají potravu, různé larvy, žížaly, hlemýždě nebo myši," vysvětlil referent odboru životního prostředí mělnické radnice František Kabelka. Odmítá ale námitky lidí, že by divoká prasata byla přemnožená. Podle něho a dalších odborníků na myslivost hledají divočáci v centru vesnice pouze klid. Ten v lese nemají kvůli houbařům, sběračům lesních plodů nebo cyklistům. V poslední době navíc les atakují nelegálními jízdami řidiči čtyřkolek. Prasata proto paradoxně utíkají ze svého přirozeného prostředí. "Divočáci nám na pozemku ryjí. Kus zahrady pronajímáme, tam sežrali například všechny brambory," řekla Lenka Liederhausová ze Želíz. Spořádali ale také všechny okurky. "No tak jsme bez práce a nemusíme nakládat," bere s nadhledem Lenka Liederhausová škody po divočácích.
Ne všichni obyvatelé jsou ale se soužitím s divokými prasaty smíření. Oporu v zákoně však hledají marně. V legislativě totiž chybí jakákoli pomoc poškozeným, nárok na náhradu škody mají jen vlastníci honebních pozemků. Podle zákona o myslivosti není postižitelný v želízském případě nikdo. "Ze zákona se škody na nehonebních pozemcích neplatí, lidi šanci na náhradu škody nemají," zdůraznil Libor Švanda z odboru životního prostředí Městského úřadu v Mělníku. "Chceme, aby majitel a uživatel honitby prasata více střílel," prosí už od podzimu poškození.
Odbor životního prostředí mělnické radnice odstřel prasat v obci povolil. Ani to ale nepomohlo. "Bylo vydáno nové rozhodnutí pro hospodářský rok 2008 k odstřelu divokých prasat na nehonebních pozemcích," doplnil Švanda. Situaci se však stále nedaří zvládnout.
"Pracujeme od jara na zahradě a zahrádce. Baví nás to a prasata nám to opakovaně ničí. Už nevíme, jak se bránit," stěžuje si další obyvatel Želíz. Podle odborníků na myslivost je nutné, aby se do boje se zvířaty dali sami poškození. Musejí udělat všechno pro to, aby nevítaným návštěvám zabránili. Ploty z pletiva jsou ale málo. Jenže v místě, kde divočáci nejvíc škodí, je záplavové území. Takže tam nepřipadá třeba oplocení s betonovou podezdívkou vůbec v úvahu.
Chránit si pozemek je možné například pomocí repelentního odpuzujícího přípravku s názvem Hukinol. Ten je vyrobený na bází koncentrovaného lidského potu. Prasata, jinak plachá zvířata, se pak domnívají, že cítí člověka a utečou.
Levnější metodou je použití lidských vlasů. "Vlasy je dobré vložit na 50 centimetrů vysoké klacky a ty rozmístit na hranici pozemku po deseti metrech od sebe. Podle toho, jaké je počasí, zejména když prší, je potřeba vlasy měnit častěji," vysvětlil Švanda.
Stáda divokých prasat trápí obyvatele vesnice Želízy na Mělnicku. Nebojí se totiž za potravou po setmění přijít až do samého centra obce, kde opakovaně plení několik pozemků.
Situace se nelepší od loňského podzimu, kdy byl dokonce povolen odlov černé zvěře na nehonebních pozemcích. Lidem nezbývá než se chránit proti nájezdům sami.
Trávníky, zahrady, políčka a zahrádky. To všechno divoká prasata zajímá a tam ryjí. Za jeden večer dokážou pozemek převrátit vzhůru nohama.
"Hledají potravu, různé larvy, žížaly, hlemýždě nebo myši," vysvětlil referent odboru životního prostředí mělnické radnice František Kabelka. Odmítá ale námitky lidí, že by divoká prasata byla přemnožená. Podle něho a dalších odborníků na myslivost hledají divočáci v centru vesnice pouze klid. Ten v lese nemají kvůli houbařům, sběračům lesních plodů nebo cyklistům. V poslední době navíc les atakují nelegálními jízdami řidiči čtyřkolek. Prasata proto paradoxně utíkají ze svého přirozeného prostředí. "Divočáci nám na pozemku ryjí. Kus zahrady pronajímáme, tam sežrali například všechny brambory," řekla Lenka Liederhausová ze Želíz. Spořádali ale také všechny okurky. "No tak jsme bez práce a nemusíme nakládat," bere s nadhledem Lenka Liederhausová škody po divočácích.
Ne všichni obyvatelé jsou ale se soužitím s divokými prasaty smíření. Oporu v zákoně však hledají marně. V legislativě totiž chybí jakákoli pomoc poškozeným, nárok na náhradu škody mají jen vlastníci honebních pozemků. Podle zákona o myslivosti není postižitelný v želízském případě nikdo. "Ze zákona se škody na nehonebních pozemcích neplatí, lidi šanci na náhradu škody nemají," zdůraznil Libor Švanda z odboru životního prostředí Městského úřadu v Mělníku. "Chceme, aby majitel a uživatel honitby prasata více střílel," prosí už od podzimu poškození.
Odbor životního prostředí mělnické radnice odstřel prasat v obci povolil. Ani to ale nepomohlo. "Bylo vydáno nové rozhodnutí pro hospodářský rok 2008 k odstřelu divokých prasat na nehonebních pozemcích," doplnil Švanda. Situaci se však stále nedaří zvládnout.
"Pracujeme od jara na zahradě a zahrádce. Baví nás to a prasata nám to opakovaně ničí. Už nevíme, jak se bránit," stěžuje si další obyvatel Želíz. Podle odborníků na myslivost je nutné, aby se do boje se zvířaty dali sami poškození. Musejí udělat všechno pro to, aby nevítaným návštěvám zabránili. Ploty z pletiva jsou ale málo. Jenže v místě, kde divočáci nejvíc škodí, je záplavové území. Takže tam nepřipadá třeba oplocení s betonovou podezdívkou vůbec v úvahu.
Chránit si pozemek je možné například pomocí repelentního odpuzujícího přípravku s názvem Hukinol. Ten je vyrobený na bází koncentrovaného lidského potu. Prasata, jinak plachá zvířata, se pak domnívají, že cítí člověka a utečou.
Levnější metodou je použití lidských vlasů. "Vlasy je dobré vložit na 50 centimetrů vysoké klacky a ty rozmístit na hranici pozemku po deseti metrech od sebe. Podle toho, jaké je počasí, zejména když prší, je potřeba vlasy měnit častěji," vysvětlil Švanda.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.