Divočáci způsobili kalamitu (Mladá fronta DNES)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Plzeň
Střílejte divočáky, je jich moc! Takový pokyn dostaly myslivecké spolky od ministerstva zemědělství. Divoká prasata se letos přemnožila a ve velkých stádech způsobila škody na polích v celém kraji.
"Zváleli nám několik hektarů obilí, rozryjí zem. Když jsme sekali obilí, tak jich před kombajnem každou chvíli utíkalo několik desítek. Bylo to jako v zoologické zahradě," říká Josef Preisler z Agrospolečnosti Koryta. Té způsobila černá zvěř škody za desítky tisíc korun.
Nejhorší zprávy ale na zemědělce zřejmě teprve čekají, až v září začnou sklízet kukuřici.
Snížit počty divokých prasat, zejména v lesních honitbách, je podle ministerských úředníků nezbytné. "Je to nutné v zájmu snížení škod působených zvěří i zlepšení zdravotního stavu lesa," říká Petr Vorlíček, mluvčí ministerstva zemědělství. Zemědělci si ale myslí, že už je pozdě. "Takové škody, jako nám divoká prasata způsobila letos, jsme ještě neměli," zaznívá z regionálních zemědělských družstev.
Ty také s myslivci pomalu ztrácí trpělivost a za škody po prasatech chtějí finanční kompenzace. "V dřívějších letech jsme to řešili brigádnickou výpomocí ze strany mysliveckých sdružení. Letos ale byly škody takové, že ohrožují další existenci a hospodaření družstva," tvrdí Josef Balín, ředitel zemědělského družstva v Dolanech na Klatovsku.
Zde myslivci za škody po černé zvěři zaplatili. To je ale v kraji spíše výjimka.
Přibližně stotisícovou škodu způsobila divoká prasata na polích s obilím zemědělskému družstvu ve Švihově. "Pro nás představují větší nebezpečí než kroupy, za noc ujdou i 40 kilometrů a zlikvidují vše, na co natrefí," říká VáclavMazanec, jednatel společnosti Agromachine Švihov, která hospodaří na 3200 hektarech. Počty divokých prasat rostou v celé republice již od osmdesátých let - jsou velice odolná vůči nemocem i počasí a kromě toho u nás v přírodě nemají přirozeného nepřítele. Hlavní příčiny rozmnožení jsou ale podle odborníků ještě jinde - poslední mírné zimy a skutečnost, že bachyně porodily o třicet procent více selat, než bývá obvyklé.
"V lese je zvěř rušená turisty, a proto se stahuje do polí, kde má klid a ideální podmínky," přidává další důvod Pavel Martin z Českomoravské myslivecké jednoty v Klatovech. Ministerstvo letos myslivcům povoluje některé zakázané způsoby lovu. S puškou do lesa například mohou vyrážet i v noci. Od 1. srpna mohou zabíjet divočáky starší dvou let, mladší jsou na odstřel celoročně. Loni myslivci v kraji zastřelili přes 16 tisíc divočáků, nejvíc za posledních pět let.