Vymáhat škodu, kterou způsobí lesní zvěř, bývá obvykle složité (Jihlavské listy)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Ministerstvo zemědělství proto vyzvalo majitele honebních pozemků a myslivce, aby využívali zákonem stanovené možnosti a lesní zvěř regulovali. Uživatelé honiteb s přemnoženou zvěří přitom mohou dostat za nedodržení regulovaných stavů pokuty. Spárkatá zvěř v lesích podle odhadu odborníků ročně způsobí škody za několik stovek milionů korun.
"Jsme si vědomi závažnosti situace, kdy vznikají velké škody na zemědělské a lesní produkci. Je tedy nutné najít vhodné řešení týkající se přemnožené zvěře. Nechceme jen redukovat stavy zvěře, ale informovat vlastníky honebních pozemků o jejich právech a povinnostech," uvedl v tiskové zprávě ministr zemědělství Petr Gandalovič. Podle jeho názoru je nutné, aby majitelé pozemků komunikovali s držiteli honiteb.
V tom bývá často velký problém, protože majitelé pozemků bývají současně také držiteli honiteb, takže jsou svými vlastními pány. Podle vyjádření ing. Milana Slavingera z referátu životního prostředí jihlavského magistrátu, i na Jihlavsku jsou některé honitby, kde je spárkatá zvěř přemnožená.
Další problém je podle Milana Slavingera v poměrně složitém vymáhání náhrady škody, kterou majitelům pozemků lesní zvěř způsobí. Dříve takové případy řešila rozhodčí komise. Pokud se ale nyní na náhradě škody myslivci s vlastníkem pozemku nedohodnou, musí se vlastník svých práv domáhat u soudu.
"To mnohé odradí, takže žádnou škodu raději neuplatňují," míní Slavinger. Navíc než vůbec nějakou náhradu získají, musí uhradit soudní poplatky a znalecký posudek, který vyčíslí způsobenou škodu. Takže myslivce často ani nic nenutí k tomu, aby "hlídali" početní stavy zvěře a účinně bránili jejímu přemnožení. Navíc myslivci a vlastníci honebních pozemků si plány hospodaření a tedy i plány odlovu sestavují sami. "Myslivci by měli mnohem odpovědněji sestavovat plány mysliveckého hospodaření," míní ministr zemědělství.
V oblastech s přemnoženou spárkatou zvěří může stát dokonce povolit například noční lov spárkaté zvěře s pomocí zdrojů umělého osvětlení nebo její lov pomocí odchytových zařízení. Možná bude i redukce lesní zvěře v honitbách, které sousedí s územím, na němž je spárkatá zvěř přemnožena.
Orgány státní správy myslivosti budou zároveň kontrolovat, zda v jednotlivých honitbách nejsou kvůli nedostatečnému lovu překročeny normy stanovující početní stav spárkaté zvěře. Uživatelé honiteb s přemnoženou zvěří mohou dostat pokutu.
***
Škody jsou vysoké Přemnožení jeleni, srnky či mufloni podle studie Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů poškodí bezmála polovinu mladých vysazených stromků. Na studii před časem upozornilo Hnutí Duha, které vypočítalo, že škody způsobené přemnoženou zvěří se pohybují kolem 1,5 miliardy korun ročně. Do svého výpočtu zahrnulo kromě přímých škod na zničených stromcích také vynucené náklady na ochranu vysázených stromků a ztrátu na přírůstku a kvalitě dřeva. Zdroj: Ministerstvo zemědělství
"Jsme si vědomi závažnosti situace, kdy vznikají velké škody na zemědělské a lesní produkci. Je tedy nutné najít vhodné řešení týkající se přemnožené zvěře. Nechceme jen redukovat stavy zvěře, ale informovat vlastníky honebních pozemků o jejich právech a povinnostech," uvedl v tiskové zprávě ministr zemědělství Petr Gandalovič. Podle jeho názoru je nutné, aby majitelé pozemků komunikovali s držiteli honiteb.
V tom bývá často velký problém, protože majitelé pozemků bývají současně také držiteli honiteb, takže jsou svými vlastními pány. Podle vyjádření ing. Milana Slavingera z referátu životního prostředí jihlavského magistrátu, i na Jihlavsku jsou některé honitby, kde je spárkatá zvěř přemnožená.
Další problém je podle Milana Slavingera v poměrně složitém vymáhání náhrady škody, kterou majitelům pozemků lesní zvěř způsobí. Dříve takové případy řešila rozhodčí komise. Pokud se ale nyní na náhradě škody myslivci s vlastníkem pozemku nedohodnou, musí se vlastník svých práv domáhat u soudu.
"To mnohé odradí, takže žádnou škodu raději neuplatňují," míní Slavinger. Navíc než vůbec nějakou náhradu získají, musí uhradit soudní poplatky a znalecký posudek, který vyčíslí způsobenou škodu. Takže myslivce často ani nic nenutí k tomu, aby "hlídali" početní stavy zvěře a účinně bránili jejímu přemnožení. Navíc myslivci a vlastníci honebních pozemků si plány hospodaření a tedy i plány odlovu sestavují sami. "Myslivci by měli mnohem odpovědněji sestavovat plány mysliveckého hospodaření," míní ministr zemědělství.
V oblastech s přemnoženou spárkatou zvěří může stát dokonce povolit například noční lov spárkaté zvěře s pomocí zdrojů umělého osvětlení nebo její lov pomocí odchytových zařízení. Možná bude i redukce lesní zvěře v honitbách, které sousedí s územím, na němž je spárkatá zvěř přemnožena.
Orgány státní správy myslivosti budou zároveň kontrolovat, zda v jednotlivých honitbách nejsou kvůli nedostatečnému lovu překročeny normy stanovující početní stav spárkaté zvěře. Uživatelé honiteb s přemnoženou zvěří mohou dostat pokutu.
***
Škody jsou vysoké Přemnožení jeleni, srnky či mufloni podle studie Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů poškodí bezmála polovinu mladých vysazených stromků. Na studii před časem upozornilo Hnutí Duha, které vypočítalo, že škody způsobené přemnoženou zvěří se pohybují kolem 1,5 miliardy korun ročně. Do svého výpočtu zahrnulo kromě přímých škod na zničených stromcích také vynucené náklady na ochranu vysázených stromků a ztrátu na přírůstku a kvalitě dřeva. Zdroj: Ministerstvo zemědělství
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.