Poslední snop z pole, první zrno do zásypů (Jihlavský deník)

Již v srpnu začínají myslivci přikrmovat zvěř, protože jak tvrdí stará myslivecká zásada: "poslední snop z pole, první zrno do zásypů".
Tedy s přikrmováním začít hned po sklizni obilnin. Kombajny rychle sklidí obilná pole s malými ztrátami, slámu rozdrtí, krátce nato následuje podmítka či orba.
Pole se tak z velmi úživného prostředí před žněmi rychle proměňuje na suchou potravní poušť, kde zvěř nemá prakticky žádný zdroj potravy, vody a ani úkrytu. V polních honitbách začínají proto myslivci s přikrmováním jak bažantů, tak zajíců.
Zejména tam, kde se pěstovaly velké plochy obilovin, řepky a následně bylo pole podmítnuto, je nutné zajícům nabídnout seno a podle možností i dužnatá krmiva, bažantům zasypat přiměřené množství zadiny do zásypů. Vzhledem k letošní dobré sklizni obilnin bude obilní zadiny dostatek. Důležitá je kontrola kvality. Zrno z polehlého obilí může být vlhké a zaplísněné a obsahovat i nebezpečně mykotoxiny.
Ty pak mohou způsobit zvěři vážné zdravotní komplikace od průjmů počínaje, abortus a až celkovou ztrátu plodnosti. Kvalita zadiny a způsob jejího uložení na suchých zastřešených místech musí být důsledně kontrolovány. Po vzoru kolegů z Rakouska se rozšiřuje také umísťování napáječek do remízků, do kterých je nutno pravidelně doplňovat vodu, zvláště za teplého počasí. Velmi pozitivní roli v zajištění potravy pro zvěř sehrávají tzv. "biopásy". To jsou části pole, které jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves), která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Po dozrání okolní velkoplošné zemědělské plodiny má možnost zvěř najít potravu na "biopásu".

Zelené hnojení
Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdříve plodiny na tzv. "zelené hnojení" (hořčici, svazenku) - tyto plodiny mohou sloužit i jako potrava a kryt pro zvěř. Na políčkách pro zvěř by měly být co nejdříve zasety podzimní směsky.
Nejčastěji se používá žito ozimé, žito trsnaté či speciální směsi plodin. Směsku bychom měli volit podle půdy a stanoviště. Na loukách se sklízí otava (druhá seč), která je méně vhodná pro přikrmování zvěře v zimním období, protože obsahuje méně vlákniny.
Na polích probíhá setí řepky ozimé. Ve vyšších polohách je dokončována sklizeň pozdních odrůd pšenice, ječmene a žita. Porosty kukuřice po odkvětu ukončují růst a začínají vytvářet palice. Probíhá sklizeň poloraných brambor a máku.

Jiří Šilha